Dnes je to přesně tři roky. Tři roky od okamžiku, kdy virtuální svět spatřil můj první "blog".
A tak jen pro tu nostalgickou vzpomínku ho (ten první) na jeden den dám i sem.
(blogy jsou vůbec zvláštním organismem. a já si stejně jako bloger vůbec nepřipadám ..)
Už dlouho nenapsal
Už dlouho nenapsal.
Mé sny se vzdalují v bárce unášené proudem divoké
řeky, jejíž vody se rozplynou v širém moři. V moři, které brázdí ďábelské smečky
korzárů v korábech, jež zdobí černá vlajka s lebkou a zkříženými kostmi. Piráti,
co nemají slitování, a násilím si vezmou vše, úplně vše, bez ptaní a bez
milosti, vezmou si i mé představy a sny. Jejich šavle je rozervou na cáry.
Jejich šavle chtějí přimět k pokoře i mě, já však hrdě stojím s hlavou
vztyčenou. Nepřinutí mě pokleknout. Nepřinutí mě klesnout na kolena a sklopit
hlavu. Jejich šavle trhají mé šaty, ostrý hrot se dotkne brady a sjede po krku
až na hruď. Přesto stojím dál hrdě s hlavou vztyčenou .
Už dlouho nenapsal. Mám strach.
Za dveřmi domu slyším kňučet psa. Žalostně prosí o
přízeň, chce za svým páníčkem, chce pohlazení, něco dobrého do bříška. Jeho
tlapka se v prosbě zvedá a drápkami škrábe na dveře. S nadějí v očích hledí na
kliku a čeká, že se každou chvíli pohne. Ulehne na práh domu, oddaně a věrně.
Přece nebudu prosit takhle i já o pár obyčejných vět. Mám svou hrdost, nesnížím
se k takové prosbě.
Jenže – už dlouho nenapsal. Mám o něj strach. Ty
vteřiny a minuty se už nedají sečíst ani všemi kompjůtry světa a v hlavě mi běhá
tolik, tolik otazníků. A otazníky se mísí s podivnými obavami.
Hrdost se najednou rozplyne v hloubi duše a nad
hladinu vypluje touha, touha tak silná a nekonečná, touha, co polapit se nedá,
ale touha, která zahltila mě, úplně celou a mocně bezmocnou, touha, co
prostupuje celým tělem, touha, kterou krev rozlévá do všech tepen a vlásečnic,
touha, co ji kyslík roznáší do plicních sklípků, co je silnější než pevné
synapse ... touha, co proniká do nejposlednějšího konečku mé kůže ... touha ...
touha pokleknout a sklopit hlavu a pokorně čekat na pouhé jedno slovíčko.
(napsáno 15.9.2012)