Tento příběh a následné poděkování není mé. Napsal to jeden můj kamarád na FB. S jeho souhlasem jsem ho zkopírovala a zveřejnila tady a přeji mu, aby si muž, o kterém píše a kterému je poděkování určeno, tento blog přečetl.

INESISTENTE

...si to ficim NA KOLE po chodniku, rychle jak blesk SMRT V OCICH, hlava-nehlava > > > a prede mnou nejaky CHLAP {pripadalo mi ze se rozciluje} gestikuluje rukama, ukazuje na me a na neco prede mnou / rikam si: [asi lamentuje ze jedu jako pako, ze nekoho sundam] a SVETE DIV SE kdyz ho mijim _ slysim jak rika "BACHA JE TAM SKLO!", co? jedu dal a nic >>> Blbec! [rikam si] > ohlednu se za sebe, jestli se nahodou nesmeje . . . a v tom se tak-tak ZE MALEM HODIM DRZKU ---->>> vyhnu hodne drsnym ostrym strepum! > > > FRAJER TENHLE CHLAP > ruku na srdce,kdo z nas by se zachoval stejne??? _ No a i kdyz je MIZIVA SANCE ZE SI TOHLE PRECTE >>> tak /// DIKY MOC CIZI PANE /// Kdyby vsichni na svete byli takovi . . . bylo by snad HEZCIHO MISTA NA ZEMI? Frajeri nevymreli ///