Polibek na duši...

Hmm... Dnes je nějaký smutny den. Ačkoli mi do oči hned po ránu svítilo slunce, popíjel jsem venku kafe. Myslel sem,že to nebude smutný den...
Jenže pak jsem otevřel vzkazy na amících a úsměv mi pohasnul. Čtu ty vzkazy a odpovídám pozitivně a snažím se povzbudit.
Často si tady si posíláme virtualní políbení,ať už přátelské,flirtující,milenecké nebo podpořující.
I já je posílám svým přátelům, vlastně každý den,ale dnes jsem zůstal zaskočen.
Na mé "posílám Ti aspoň pusu" jsem dostal odpověď "a kam...?"
No "kam chceš,nechám to na Tobě... jen mi napiš kam jsi ji dala." usmívám se a jsem zvědavý kam to teda bude...
Přichází mi odpověd a čtu...
Odpovídám a zase čekám...
"Duše trpěla..." zní mi text ze vzkazu v hlavě.
"Chceš polibek na duši?" ptám se dalším vzkazem. Popravdě, nevím kde duše sídlí a nevím kam bych měl připadně tu pusu směřovat...
Přichází mi odpověd,ze které zůstávám opařen...
"Duše je někdy tak pidi malinká, jak ji lidé mučí svýma křivdama a zaříkáváním, nedovolováním, a sebekřižováním. Ale když ji je pak dovoleno být svá rozprostře se po celém těle a září .. silou, světlem a teplem .. je to dokonalý pocit a proto ho všichni hledají..."
Opravdu velmi pravdivá odpověd. Proto se chci o ní s Vámi podělit.
Takže kdyby dnes chtěl poslat povzbuzující virtuální polibek,mám dnes otevřeno.
Není to sice pevné přátelské objetí,nebo opravdová pusa na tvář,ale i tak se chci dnes podělit.
(Platí pro ženy... chlapům doufám podaní ruky s pořádným stiskem ruky bude stačit. :-) )

Fred

PS: Kdyby někdo věděl jak se "líbá na duši" prosím o vysvětlení,kde a kam a čím. Nerad jsem zaskočen...