Bosk...

Dnes to nebude žádná sranda,jen malé upozornění pro všechny řidiče. Ráno jsem hned pelášil na slovensko na vykládku. Přijel jsem do města akorát v dobu,kdy se vyrojili studenti od vlaku a přecházeli přes cestu. Jako správný večně nadržený šofér,jsem jim dal přednost a pouštěl,ty šukézní studentky na přechodu.
Některé by opravdu stály za hřích a musel jsem si postesknout...
Pak jsem se rozjel a jedu dále po cestě. Přede mnou jede auto,já dodržuju vzdálenost,když náhle můj slídivý nedržený zrak odbočil na chodník...
Po něm šel snad nejhezčí zadeček slovenska. Smyslně se pohupoval v rytmu chůze,měl dokonalý tvar,tu nádhernou oblinku,tu precizní křivku. Nohy byly rovné a dlouhé a končily vysokými černými kozačkami. Nad zadečkem začínal kožíšek pokrytý hustými černými vlasy. Zkrátka byla to nádhera... Ladnost té chůze bych snad přirovnal jen k baletu...
Nemohl jsem od ní odtrnout oči...
Plééééééééésk!!!!! Dostal jsem facku.
"Cype! Čum na cestu!!!!" řve na mě můj strážný anděl a ukazuje před nás na cestu.
"Pičo!!! Vole!!!" vyletí ze mě zatahuju motorovou brzdu nadoraz a zároveň šlapu na brzdu. Je námraza tak plynule stlačuju pedál. Slyším,jak kola začínají hučet pod brzdným tlakem. Kabina se zhoupne a ten osobák se rychle přibližuje.
Kontroluju zrcátka jestli to případně můžu vzít do některé strany. Za mnou jedou auta,naproti nikdo. Takže do protisměru by to šlo. Cítím jak mi do pedálu vrní ABS...
Osobák mizí pod čelním sklem. Kabina se ještě více zhoupne... Stojím...
Musím se nadzvednout ze sedadla,aby celé to auto viděl. Koukám do pravého špígla co mám na čelním skle. Vidím prdel toho osobáku asi pět centimetrů od mé SPZ.
Ubrzdil jsem to. Ani jsem mu nedal,takzvanou pusu. Jako by řekli na slovenku,niedal som mu bosk... :-)))
Na palubním počítači se mi napíše:
Předvídání: a pět černých fajfek... :-(
Efektivní brzdění: čtyři černé fajfky a jedna zelená... :-(
Zároveň mi z jízdích výkonů ubere dva procenta... Kuwa... Tak těžce se ty procenta sbírají a pro jeden zadeček jsou hned dva v prdeli...
Tak lidi dávejte bacha na těch cestách. Jedno pořádné kouknutí a mohl být průser.

Fred