Jako květy na louce

Jste.

Stojím na kraji louky rozzářené barvami květů. Žluté, modré, červené, fialové … stovky barev a stovky vůní.
Některé se pohupují v tanci větru písně, jiné se spolu snoubí.
Hladí svými barvami i svojí vůní.
Dívám se na tu krásu a říkám si, že na světě je fajn. Že jsou místa, kde dotyk znamená hodně.
Mohla bych se sehnout a pár květů utrhnout do vázy a kousek té krásy odnést k sobě domů.
Ne, neudělám to. Květiny ve vázách uvadají.
Stojím a jen se dívám a i přes ty slzy v očích vidím jejich krásu.
Jdu sama dál a v srdci vím o jednom místě, kde je hezky.

Jste jako ty květy na louce.