Hurrráááá...

Lidi,lidé mojí zlatí... Stala se úžasná věc!!!

Dnes ráno jsem vstanul a pustil Karla ven,nakrmil ptáčky v krmítku a zatopil v kamnech.
Šli jsme během dopoledne k sousedům na kafe,kde proběhly i tři slivovičky do každé nohy.
Odpoledne jsme se už chystali k odjezdu z chalupy domů. No a večer jsem nanosil to neuveřitelné množství kufrů do auta. ( to byste nevěřili ,co si angličani sebou berou na tři dny na hory...)
No a pak hurrrrrá z kopců dolů. Cesta krásně promrzlá,žádné bláto a ani řetězy jsem nepotřeboval. Dole jsem počkal u auta na to,až angláni svým klidným a rozvážným krokem dorazí.
Přendali jsme věci a vyrazili k domovu.
Děti během cesty usnuly a žena se ke mě lísala,protože tušila,že budu mít za chvíli nervy na pochodu...
Pobrali jsme bágly a vyrazili k baráku. S každým krokem,se můj krevní tlak zvyšoval...
Poslal jsem napřed děti,Karla a manželku výtahem a zůstal ještě dole s báglama...
Polohlasně jsem se pomodlil,třikrát si odplivnul a zanadával...
Výtah se pro mě vrátil,nastoupil jsem a jel nahoru...
Jen jsem vlezl do bytu,cítil jsem tep na spáncích a dostával jsem třas...
Děti ke mě běží a smutně volají:
"Babička není doma...."
Samou radostí ze mě padají batohy a tašky,zouvám si Akučka a kontroluju byt...
"No fakt.... " konstatuju radostně. Zůstaly po ní jen nezalité kytky a špinavý hrnek od kafe...
Prej se v pondělí vrátí... :-(((
Tfuj....

Ale stejně,nezačíná ten rok krásně??? :-)))

Fred