Kdybys tu nebyl

Vracím se v podvečer domů. Od autobusu je to k naší chalupě kilometr. Chumelenice s deštěm běsní a voda v různém skupenství mě bičuje do tváře a zalézá za límec kabátu.
Těším se, až přijdu domů a zahřeju se a osuším u rozpálených kamen.
Myslím na tebe.

Kdybys tu nebyl, čekala by mě doma studená místnost místo tepla kamen.
Kdybys tu nebyl, neměla bych koho obejmout, ke komu se přitisknout a cítit teplo a žár jeho těla.
Kdybys tu nebyl, nikdo by mi odpoledne nekoupil tatranku.
Kdybys tu nebyl, nikdo by mi večer nezahřál peřinu.
Kdybys tu nebyl, nikdo by mi nepřinesl ráno do postele dobrý čaj s citrónem.
Kdybys tu nebyl …
... je toho víc, mnohem víc a já jsem ráda, že tě mám.