Jsem žena. Nesmělá, něžná, toužící a zcela nemoderní. A to poslední, to je právě ten kámen úrazu. Při slově feminismus mi naskakuje vyrážka a než abych vyslovila emancipace, to radši řeknu čůrák. Samozřejmě si hned utřu ústa, jsem slušná žena.
Miluji, když mi muž podrží kabát, odnese tašku, oběhne auto a otevře mi dveře, hodí svůj plášť a následně i sako přes bahnitou stezku vedoucí k mému domu, jen abych si neumazala botičky. Když za mě vyplní volební lístky a i s mou občankou, v paruce se dostaví k volební komisi, jen proto, abych si zbytečně nelámala hlavinku věcmi, které stejně neovlivním.
Ale bohužel, nedříme ve mně duše romantika. Nesnáším kecy o tom, jak jsem krásná, tahání po kafíčkách, večeřích a já nevím, co vše jsou ještě ta individua schopná vymyslet, jen proto, aby mě dostala do postele. Kdyby to tak řekla na rovinu. Třeba takhle: „ Co se sejít u mě, v pelíšku a pěkně si zašukat?“ No, nebylo by to jednodušší? Upřímnější?
Ale zase pozor, miluji romantické dárečky. Romantické rozuměj ty, co se dají sníst či vypít. Co s kytkou? Flákota hovězího potěší víc. A než ji společně sejžvekáme, tak si krásně pokecáme. Na co řetěz na krk? Lepší šampaňské, také krásně ve skleničce řetízkuje, a když se obzvláště zadaří, lze si užít i adrenalin při společném krkání. A to napětí…půjde ven i něco víc? K nezaplacení.
Ale kde najít takového muže s velkým M, který by mi v tomto porozuměl? Hledala jsem zde. Dlouho. Marně. Samá káva se spoustou keců o mé kráse a místo výzvy k šuku, výzva k rovnoprávnosti, když přinesli účet. Pánové, styďte se!
Ale stal se zázrak. Už dlouho ho sleduji. Učaroval mi. Jeho styl. Přímost. Humor. Posedlost. Grafomanie. Není to sice muž s velkým M, ale s velkým P. Ano je to Pyčka. Jeho blog Chyba v Matrixu mi otevřel oči. Nesmím sedět a čekat. Musím jednat. Nemá rád nesmělé ženy. Tak se musím naučit lovit. Jak se loví Pyčka? Je to grafoman. Zkusím to na písmenka.
Tak tedy Pyčko, za splnění výše uvedeného nabízím nehynoucí obdiv a uznání tvé jedinečnosti coby muže, pána tvorstva. Slibuji, že se budu těšit, až přijdeš domů, kde na tebe bude čekat již správně vychlazený lahváček. A hlavně já. Žena, která se nemůže dočkat, až ti sundá špinavé ponožky a namasíruje ti nohy, zatímco budeš hasit žízeň. Žena, jež tě bude hýčkat a rozmazlovat, neboť pochopila, jaký poklad se v tobě skrývá.
Tak to jsem já, vaše Pyčka, tedy vlastně jeho Pyčka
PS.: Doufám, že takové nabídce nelze odolat, ale kdyby náhodou přeci jen odolal, klidně mi pište i vy, muži s velkým M