Ztratilo se mi letadlo

Možná vám připadám jako malé dítě ve školce, které si hraje s letadýlky a najednou naříká, že se mu jedno ztratilo. Možná ho paní učitelka bude chlácholit a říkat: Koukej, tady máš ještě hodně letadýlek. Ale to rozmazlené děcko chce jen a jen to svoje.

No budiž, taková právě teď jsem. Dívám se na letový provoz a na obrazovce se pohybují stovky žlutých letadýlek. Jedno jsem si červěně označila a to sleduju. Nemůžu stále, doba jeho letu trvá tři hodiny a já přece musím i pracovat. Po nějaké době jsem znovu chtěla nahlídnout, kde už letí, a nemůžu ho najít. Nad Severním mořem jich tolik přece není, ale ono tam není ani to moje. Vím přibližně, kde by se mělo pohybovat, ale z obrazovky na mě hledí jen modrá hladina. To moje žluté letadýlko tam prostě není. Jsou jich tam stovky, stovky jiných letadýlek, ale já chci jen a jenom to moje.

Letí v něm totiž moje dcera.

Tak ještě kouknu na Flight Radar a skoro nedýchám ….............................. sláva!
Je tam! Letí! Ještě (nebo už jen) jí zbývá 320 kilometrů.

Přeji všem hezký den a šťastné přistání v cíli.
myos

(edit: ve 13.07 už pevně stálo na svých kolech)