Už více jak týden mi zní v hlavě ta stará trempská písnička.
https://www.youtube.com/watch?v=Ds7sjOkJfAE#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=hint&utm_term=youtube%20hled%C3%A1m%20d%C4%9Bv%C4%8De%20na%20ned%C4%9Bli&utm_content=videa&title=Jarka%20Mottl%20-%20Hled%C3%A1m%20d%C4%9Bv%C4%8De%20na%20ned%C4%9Bli
Trošku jsem si upravila její slova:
Hledám chlapa na neděli aby mi kamarádky záviděly,
aby si nemyslely, že jsem samotářka …
Ano, jsem samotářka, dalo by se říci notorická.
Jsem samotářka jakou hnedtak nepotkáte.
Miluji samotné toulky přírodou i městem, kde mi nikdo do ničeho nekecá a kdy si můžu jít svým vlastním tempem.
Na druhou stranu je mi však občas i milé, když můžu jít s někým a ten někdo vypráví a vypráví ...
Je fakt, že na noc chlapa nepotřebuji, ale na den by se hodil.
Moje maminka mi stále říká: Doufám, že nikam nechodíš sama!!! A to slovo sama jako by bylo řečené verzálkami.
To víš, že ne, uklidňuji svou maminku.
Hned mi také připomene, že tam blízko nás našli tu mrtvou ženu, nebo že se v okolí potuluje chlap s pistolí. To je mi hned lépe.
Ale co s tím? Se mnou nikdo jít nechce a já zase nechci strávit život mezi zdmi domu. Čas se krátí.
A tak si (zpívám, že) hledám chlapa na neděli …
Ideálně – jak jinak – geologa, že :-))