Pátek třináctého-hnědá kronika

Tak se nám noc přehoupla přes půlku a je tady ten údajně smolný den.
Babizna mě proklela a já přemýšlím, na co si dát pozor, ať ho ve zdraví přežiju.
Jsem v práci, tak o nebezpečí není nouze. Beru jeřáb a převážím takový dvacetitunový kousek. Vzpomenu si na přilbu, kterou normálně beru jen před bezpečákem a ředitelem a hned na ni zase seru, páč kdyby to chtělo spadnout, tak to nějaká skořápka na palici nezachrání.
Kuknu na sandály a uvědomím si to samé. Jen ty ponožky vypadají dost blbě, ale pohodlí to vysoce převažuje. Nu což. Šlo by to i bez ponožek, ale zase dobře maskují, že nemám předepsanou obuv. Obvyklý spánek o přestávce měním za psaní blogu a spokojený, že se mi zatím nic nestalo jdu na záchod, ať jakésik zdravotní riziko vyloučím.
No, celý den před námi a já přemítám rizika dopředu. Spánek, vaření oběda, tenis, hospoda.
No snad jsem si tu smůlu tím protrženým papírem už vybral.
Za nehtami to nemám, toš není tak zle a umýt to ide.
Toš dobré ráno Amatéři a opatrně dneska. ;-)