Jsem tak trochu Yesman...

Asi se mi budete smát,co to plácám... Ale je to tak,docela mě ovlivnil film s tímto názvem v hlavní roli s Jimem Carreym. Je to sice komedie,ale přivedla mě na myšlenku,která podstatně ovlivnila můj život. Je to říkat "ano" , jistě že ne úplně na všechno,takový blázen nejsem,ale v podstatných věcech se ho snažím říct... Nechci Vám tady kázat nějaké moudra,jen ukázat jak to mám nastavené já.
Vlastně to začalo tím,že jsem to zkoušel na sobě tady na amatérech.Byly to obyčejné začátky. Tehdy mi onora řekla,jestli nechci napsat své zážitky z cest na blog. A já řekl "ano"... a začal jsem psát. Díky tomu jsem dostal svou první pozvánku na sraz.Kdysi bych to ihned zavrhnul. Cestovat do Prahy na jeden večer,shánět nocleh,kolik to bude stát,co řekneš doma... No a pak jsem se sám sebe zeptal:
"Chceš tam opravdu jet? "
"Ano.. " odpověděl jsem si.
No a tak jsem začal hledat způsoby a nehledat důvody proč to nejde. Našel jsem si spoje,vzal si volno,doma ženě řekl pravdu... Některé amatéry zná osobně a ví,že to jsou super lidi.
Stálo to za každou minutu a já se vymanil ze šedého stereotypu svého života.
Podobné to bylo i s mou prací. Dělal jsem ve firmě devátým rokem a už mě to delší dobu nebavilo. Pořád stejné peníze,jednání jako s otrokem,pořád někde v pryč... Položil jsem si teda otázku:
"Chceš přidat peníze,za to co děláš a jsi pořád pryč?"
"Ano..."
No a tak jsem se vydal za majitelem firmy a sdělil mu svůj požadavek. Začala zase ta ohraná písnička,"nemám z čeho...sám sotva přežívám...co byste ještě chtěli...buď rád, že máš výplatu...chceš začínat jinde od začátku?...myslíš,že jinde to je lepší?"
"Ano..." řekl jsem mu.
"Chceš skončit?" zeptal se mě.
"Ano...Chci...Teď hned,ještě dneska." odpověděl jsem. Tyhle řeči jsem už slýchával od začatku "krize" a už jsem jich měl pokrk. Nové Audiny se nakupovaly,pořád se něco přistavovalo,sklady narvané zbožím a nejsou peníze...
"Tak běž,za vratama čekají na práci v řadě...ale máš dvouměsíční výpovědní lhůtu." odpověděl mi naštvaně.
A tak jsem šel. Napsal jsem výpověď,protože bylo posledního v měsíci,hned jsem ji podal. Začal jsem s obavami obvolávat firmy,kde by bylo nějaké místo. A ejhle... Kam jsem zavolal a řekl,že mám devět let praxi,nic nebylo problém. Okamžitě si chtěli domluvit schůzku a domluvit se na podmínkách. Ulevilo se mi...
Tak jsem začal jinde a od začátku. Dostal jsem rok staré Volvo a zase točil volantem,peníze byly lepší,ale dojíždění do Hradce mě ubíjelo,ikdyž jsme měli domluvené parkování v Ostravě. Po upozornění že to není,jak jsme se domluvili se to na chvíli změnilo,pak se to ale opakovalo zase. Náhodou jsem tehdy potkal známého,který mi řekl o své práci. Každý den doma,dobré peníze,všechno na výplatním lístku,ne jako ve firmách ve kterých jsem dělal předtím,kde bylo něco na účet a zbytek do ruky...
A tak jsem si zase položil otázku:
"Chceš to zkusit???"
"Ano...chci" odpověděl jsem si a hned tam zajel. No a náhoda jako prase,akorát hledali šest řidičů na novou stálou trasu. A bylo to jasné... Mám novou práci,která mě baví...
Neříkám,že se mi nezasteskne po těch dálkách co jsem jezdíval,ale beru to už jako uzavřenou kapitolu. No a když jsem byl na té první firmě pro roční zůčtování daně,řekla mi účetní,že už jsou vděční za každého kdo umí držet v ruce volant... Během loňského roku odešlo přes dvacet řidičů,včetně těch co tam strávili téměř dvě desítky let.

Nedávno jsem se bavil s jedním vegetariánem o zelenině,jak to nemá blahodárné účinky. No a já se sebe zeptal:
"Chceš to zkusit aspoň na měsíc?"
"Ano..." odpověděl jsem si a zkusil.
Pak přišel dotaz na to,jestli nechci udělat sraz. Prahu moc neznám,tak jsem se zeptal Pet,jestli o něčem neví. Rybářská a myslivecká chata,už byly obsazené,tak nabídla svou chaloupku na kuří nožce a zeptala se mě:
"Chceš něco ugrilovat?"
"Ano...chci." odpověděl jsem a vznikla myšlenka naší první grill párty.

Tak mě z části ovlivnila jedna komedie... Zkrátka už neříkám na všechno "ne",ale začal jsem dělat věci co mě baví,přestal jsem přežívat a začal si i trošku užívat. :-)))
Prostě když člověk přešlapuje na místě,práce ho nebaví,nevidí za sebou výsledky,je třeba něco změnit. I padnutí na hubu,je pohyb dopředu.

Fred