odhodím své šaty
co tíží
a nahá půjdu
loukou
lesem skalami vstříc slunci pod oblaky s noční písní
pod hvězdami potůčkem pískovým dnem k jezírku v měsíčním svitu do něj vstoupím a voda smyje poslední zrnko tíhy na duši snad na vyhřátý kámen se položím a mysl mou nechám v tichu spát