Dilema

Pár měsíců jsem měla obrovské dilema... Opravdu jsem netušila, jak moc se bojím, že jednou někdo přijde na to, kdo opravdu jsem a už se z toho nevykroutím. Pak jsem však zjistila, že následující školní rok strávím ve škole pouze 4 hodiny denně a moc bych se nudila. Navíc, sakra vy mi tak chybíte! Je těžké být mlaďounkou slečnou a z úst vypouštět prasečinky velkého kalibru. Ano, samozřejmě se potřebuju někde ventilovat, ale jít po ulici a zeptat se borce: "Hele kámo, co si myslíš o trojkách?"... Ne, takhle to prostě nejde. To je úchylný i na mě... Když už jsme u těch trojek, zaručeně nejlepší byla přibližně před 2 lety u kamaráda na house párty. Potkala jsem tam lidi, kteří byli u mých "začátků". Můj ex a jeho nejlepší kamarád, který mě vždycky nesnášel a ano, bylo to vzájemné. Alkohol dělá své. Po pár drincích jsem svého úhlavního nepřítele vykouřila ve spíži a po pořádné dávce spermatu jsem dala opravdu vášnivý polibek svému ex (neměl mě kdysi podvádět hajzl). Ten pocit, byl opravdu opojný... Večer pokračoval stále dál, až jsme zůstali poslední 4. Mému bývalému úhlavnímu nepříteli se zželelo mého ex přítele a jediným východiskem byla trojka. Neříkám, že jsem si to neužívala, byla to paráda a právě tehdy jsem poznala, jaké to je být vyšoustaná do sucha a mít vymrdaný mozek z hlavy. Trojky mám všeobecně moc ráda... Žádné líbání, žádné city, to mi občas opravdu sedí. Romantiku si přece můžu užít ve dvou. A vlastně co s ní? "Splynutí duší" je fajn, ale i to se dá dělat tvrdě. Ale o mém masochismu zase až příště. :) Jsem ráda, že jsem se mohla vykecat, že tady mě nikdo neodsoudí a ještě mě bude podporovat, takže žeru vás broučci a přeju příjemnou večerní hoňku či kliknutí na myšku. :)