ubytovna (pokračování)

Dále jsem předstíral spánek, zavřené oči, hluboké dýchání nosem, uvolněné rty, které čechral přejíždějící žalud, či spíše jen část žaludu. Peter zrychlil pohyby, ale dále než na zápraží mých úst si netroufl. Rozhodl jsem se, že jej trošičku podpořím a nepatrně jsem pár krát jazykem poplácal jeho špičku zespoda, toto mělo za následek, že poprvé, podruhé i potřetí vsunul svůj nádherný předvoj za hranici mých rtů.
Když celý žalud vsunul počtvrté, sroloval mi můj jazyk, kterým jsem právě chtěl obkroužit objem vítaného vetřelce hluboko do úst. Snahou dostat jazyk do původní polohy, jsem Petera překvapil.

Zachrochtal. Rychle vytáhl svůj úd. Docela hlasitě vystříkal semeno na podlahu.

Rozetřel jej bosou nohou, takže celý pokoj zaplavila nádherná vůně spermatu.

Chvíli jsem ležel, litoval toho že mi nenaplnil pusu svou šťávou, ale když jsem uslyšel jeho chrápání, rozhodl jsem se také usnout.

Můj spánek neměl dlouhého trvání, probudilo ně silné zatřepání:
¨Maťo, Boha vstávaj zaspali sme!¨ Petr stal nahý u mé postele a třepal se mnou.

Teď při plném světle jsem konečně viděl zřetelně okrasu, kterou by mu záviděl leckterý poník. Majestátně visela snad do čtvrtiny stehen, dostal jsem chuť vyskočit z postele, padnout na kolena a sát....

¨Boha¨, neočumuj mi kokot, a hybaj do roboty!!! ¨ řekl to tvrdým hlasem, ne přímo to rozkázal.

Rychle jsem na sebe naházel věci a vyrazil do práce, ve dveřích jsem se otočil, abych se zeptal jestli mám zamknout. Peter seděl stále nahý na posteli, jen jeho ocas nebyl u stehen, ale přepadal z velké části přes Petrovu pravou ruku, zarazil jsem se a zapomněl co jsem to vlastně chtěl. Peter chytil přebývající část do levačky a obnažil žalud velikosti slívy, zřetelně jsem viděl, že má i namodralou barvu.....

¨Páči sa ti?¨zeptal se přísně.

¨Jje pře-pře-přenádherný.¨ zakoktal jsem

¨Když budeš hodný, možno ti ho aj půjčím¨, zasmál se. ¨Ale teraz hybaj!!!!¨

Zasmál jsem se jeho čechoslvenčině a mazal do práce. Moc jsem toho v práci neudělal, před očima se mi neustále objevovalo Petrovo péro, a já více. než nad prací přemítal, jak se k němu dostat, situace byla, až tak kritická, že jsem se na práci vy...., namísto toho jsem si připravoval scénáře ve kterých byl jen jeden obrovský herec. Nejvíc mě trápila otázka zda to Peter s tím- že mi ho půjčí, myslel vážně, nebo to byla jen fráze.

Na ubytovnu jsem dorazil o hodinu dřív, než obvykle. Nebyl to záměr, prostě jsem nedokázal pracovat. Peter byl ještě doma, seděl u stolu bušil do laptopu. Sedl jsem na postel, chtěl jsem něco říct, chtěl jsem zrealizovat, některý z mých šílených plánů, ale výsledkem bylo mučivé ticho.

Peter zaklapl laptop:
¨Iděm do roboty!¨ řekl rázně.

¨Tak hodně štěstí.¨ hlesl jsem zklamaně. Byl jsem na sebe naštvaný, protože tohle byla promarněná příležitost.

Vstal opřel se rukou o stůl, který stál mezi našimi lůžky, jeho poklopec byl necelý metr ode mě, kdybych se na něj upřeně díval, kdybych vztáhl ruku, kdybych něco řekl, ale já nic.
Sedím tu na kraji postele, jako hromádka neštěstí, zatímco kousek ode mě ukrytý v nohavici je ten nejkrásnější ocas na světě.....

¨Iděm do roboty!!!¨ řekl ještě rázněji.

¨ Tak.Ahoj¨, řekl jsem mile.

¨Iděm do roboty!!!¨ zařval mocně. A postavil se klínem před můj obličej, tak že jsem zřetelně viděl v nohavici cep který chce ven.

Ani jsem neklekal, rozepnul jsem mu poklopec, ale po chvíli marného boje, jsem pochopil že takto to nepůjde. Pásek, knoflík. Tahal jsem mu kalhoty dolů, ale ta věc, chtěla jít v opačném směru!
Doslova, jsem mu serval kalhoty i s prádlem pod kolena tak, že mě osvobozený kyj trefil do obličeje.

Obnažil jsem mu žalud, připomínající slívu, políbil ho na špičku, jazykem lechtal uzdičku, několik krát jsem důkladně olízal tu nádheru, cítil jsem jak naběhl do maxima. Tak jsem mu připomenul včerejšek- sjížděl jsem přední část švestičky ochablými rty, víc a víc- poplácával jsem ho zespoda jazykem, abych ho nakonec celý obkroužil, to vše v rytmu, který jsem si dobře pamatoval z noci.
Peter stál nehybně jako by se ho to netýkalo. Tak jsem pokračoval hlouběji a hlouběji, rychleji a rychleji. Měl jsem doslova plná ústa práce, a ještě dost jí bylo venku, ale ta ledová soch nechtěla roztát. Zbývalo jediné, vší silou jsem se pokusil polknout ho celý!
První dva pokusy byly neúspěšné, ale napotřetí jsem narazil čelem na Petrovo břicho.
Začal jsem se regulérně dusit, ale dvě silné paže mě chytily za hlavu a krk, a přitlačily mě tak, že jsem nosem skončil v ohanbí a rty na podbřišku. Poté stisk polevil, vyvrátil jsem to krásné péro. Lokl jsem trochu čistého vzduchu, abych se vzápětí znovu ocitl na pokraji smrti zalknutím, toto se párkrát opakovalo s tím že Petr postupně zkracoval intervaly mezi nadechnutím a hlubokým polknutím.

A najednou konec!

Zrovna jsem byl ve fázi nádechu, když mou tvář zasáhla horká vlna ejakulátu, šťáva mi stékala z čela k bradě, chtěl jsem jí ochutnat, ale zakryl mi rukou ústa. Pohlédl jsem nahoru, Peter rychlými pohyby vyháněl zbytky semene na můj obličej, když byl dočista prázdný, oklepal ochablý úd o mé čelo, pak začal tu spoustu semene volnou rukou roztírat po mé tváři, při čemž mi stále držel ústa.

Když byl se svou prací viditelně spokojen uvolnil mi ústa, jen tak mimoděk jsem si olízl rty.

Rána! Druhá! Třetí! Dostal jsem dobré tři údery ochabujícím přirozením přes držku! Docela to i zabolelo. Pochopil jsem. Rychle jsem jeho nádobíčko ukryl do nohavic, uzamknul jsem jej knoflíkem a páskem, a na rozloučenou něžně políbil skrze látku.

Peter se otočil a vyrazil ke dveřím, jen tak mimochodem prohodil přes rameno:

¨Máš v počítači inštrukcie na ráno, heslo k účtu je tvojakurva!¨