Erotický blog

Pokaždé, když se dávám text do blogu uživatele myos, vidím před sebou na obrazovce nápis Erotický blog, užijte si autentické erotické články a příběhy ...

a pak si říkám - jo, to je přesně to, co sem dávám - a koutky mi cukají.
Kroutím hlavou nad sebou a nevím, pořád nevím odpověď na otázku - proč to dávám sem, proč píšu sem. Tolik slov a vět a přitom ... sotva desetina by se sem hodila.

Když to shrnu, vždyť to psaní je tak zbytečné, krade čas, slova stejně téměř nikomu nic neřeknou a těžko je mnohdy někdo pochopí. Někdy vyvolají mylné domněnky, nic víc. Snad jen ty reakce některých mi dovolují nahlédnout k nim a ukázat i kousek jejich já. Jenže stejně to jsou zase jen představy, kterým se nedá věřit. A pak - není nad rozhovor tváří v tvář třeba ve vlaku, s řidičem autobusu, s houbařem v lese, s babičkou za plotem v rozkvetlé zahradě, s dědou v podhradí ...

Jo není, jenže vždyť jsou i tací, co tím vlakem jet nemohou, ani jít po té cestě.

Nedávno jsem opět zjistila, že ani nevím, co je blog. Hledala jsem to sice před nějakým rokem na netu a tam bylo psáno, že je to webový deník, weblog, zkráceně blog. Jenomže deník si člověk všude psát nemůže, alespoň takový, jak by on sám chtěl. Nemůže si kdekoli pouštět myšlenky na špacír a ani hůlka, která je podpírá, mu nepomůže. A proč strkat myšlenky někam a dělat, že neslyší, jak křičí Nééé.



Erotický blog je erotický a jenom takový by tady měl asi být, n´est-ce pas?