...jako vlna Červánku...

...není samozřejmá, je spontánní, něžná, učarovává, okouzluje a zanechává v nás trvalé stopy, nesmazatelné a tolik lidské a zasahující..vlna přátelství. Těžko se popisuje stejně jako červánky, které vzniknou znenadání a když se vykreslí, tak stejně tak přátelství nás neskutečně hřeje u srdce, dává pocit vnitřní krásy, čistoty duše a upřímného gesta..Myslím tím opravdové přátelství, bez slibů a předsudků, takové to, kdy vás dotyčný, dotyčná nosí v srdci, protože jste součástí jejich myšlenek, tužeb už jen tím, že jste a že jste se protli v ten správný čas..neplánovaně, nečekaně, ale mnohdy na celý život.

Moc dobře víš, že Tě obdivuji, mám Tě ráda a když jsem s Tebou a vezmeš mě na nezvyklé místo, zanecháš ve mě hrozně moc.. Nečekej, že budu křičet radostí..nedá se to srovnávat s vlnou Tsunami, přesto ten pocit štěstí a prožitých chvil je mnohokrát více, zanechá nádherné stopy, které prostě nevymizí, i kdyby přátelství selhalo.. Neslibuj si prosím nic víc, to by ten punc přátelství narušilo..Jsem Ti vděčna za pochopení a že ses naučil mě brát takovou jaká jsem a věř, že pro mě je to strašně moc s přáním, aby to bylo oboustranné. Děkuji příteli, děkuji za Tebe, vážím si Tě :-*