Životní změna

Kuwa, tak vy si tady vesele nešukáte (až na výjimky) a máte spousty času tu vysedávat a klábosit, až Vám to musím závidět. Hlavně ten čas. To nešukání bych si uměl zařídit docela dobře sám.
Kašlat na kamarády se nikdy nevyplácí, ať už tady, nebo ve skutečném světě a mě se poslední dobou nedaří ani v jednom. Důvod je jasný. Moc práce a povinností a málo času, případně sil.
Marné, stavět dům a vyřizovat všechna ta lejstra je o nervy, s tím se počítá. Není žádným tajemstvím, že odpočívám hlavně v práci a sem na amíky zavítám taky hlavně v práci.
Jenže. Přesně podle rčení mě pálí dobré bydlo a já se rozhodl dát výpověď. A to budu mít na Vás amíky ještě méně času jako teď.
Ne že bych si myslel, že by Vás to snad mrzelo, ale mě to mrzí dost.
Jen ranní a v práci práce mě tady asi odsoudí k zapomnění.
Můžu se utěšovat, že konečně aspoň volné víkendy mě přiblíží zpět do společenského života a flirty a blbé kecy se stanou běžnou součástí mých vyjadřovacích schopností i tam.
Jenže. Ano, další jenže. Odměnou za volné víkendy a žádné noční budiž mi o desítku nižší plat. Uff
Aby mi na nějaké to pivko vlastně zbylo.
K tomu navýšení hypotéky tak o čtverku a tuším doma bude dusno.
Nabízí se otázka. Stojí mi to vlastně za to? Asi jo. Peníze nejsou všechno a příležitost se musí chytit za pačesy, když to jde. Ten pocit vyhoření je nesnesitelný.

Tak mi držte palce, případně mě přijďte některá ošukat. Vlastně na kafe se říká.
Za 17 let už to chce prostě změnu. ;)