Včera se mi dostala do rukou knížka s tímto názvem od fotografky Dity Pepe. Celkem jednoduchá věta ale dost složité toho dosáhnout. Protože jsem teď doma přečetla jsem ji hned. A dnes dopoledne přemýšlela nad tím, proč ony ženy dokážou akceptovat sami sebe, mít se rády a proč to nedokážu já. Dcera v tom má jasno, pořád a neustále se starám o všechny okolo a já jsem až na posledním místě. Nenaučila jsem se být tak trochu sobec a nikdy jsem nahlas neřekla, co vlastně chci. Nevím, zas až tak bledě na tom nejsem. Je ale pravda že se snažím vždy všem vyhovět tak aby byli spokojení.
Slíbila jsem si, že na tom budu pracovat. Vždyť když se nemám správně ráda já, jak mě může mít rád někdo jiný. Udělala jsem si seznam, svých kladů a záporů. Ano, malinko se doma nudím, tak mám na takové blbosti čas. Takže kupodivu byl seznam kladů delší jak ten záporný, což mi vykouzlilo spokojený úsměv na rtech. Lehce jsem se poplácala po rameni a jdu tím správným směrem. Dětem jsem sice k smíchu, ale to mě neodradí. Jsou mojí velkou oporou. Syn svým pubertálním způsobem a dcera svým skoro dospělým pohledem na život.
Za posledních pár let to není vůbec jednoduché, ale já zjistila že jsem silnější než jsem si myslela a že o děti se můžu opřít a spolehnout se na ně. Prožili jsme v celku pohodové léto. Já poznala několik úžasných lidí. Dita Pepe nebo Karel Cudlín. Ano tento muž ve mně zanechal velkou stopu plnou pozitivní energie. Je to velký člověk svou skromností, lidskostí, trpělivostí a šarmem. Jen mě trošku mrzí, že naše další domluvené setkaní u vína už nevyšlo. Ale nesmutním, příští rok to snad vyjde až zase přijede. Ano nebýt dcery, nikdy bych tyto lidi nepoznala a občas si říkám jestli pro ni nejsem koule na noze, ale vždy mě zas žádá ať jdu s ní a já vždy moc ráda souhlasím.
Začal podzim ,ten já mám nejraději . Příroda chystá svou paletu barev, slunce už tak moc nehřeje a my mu nastavujeme svoji tvář a užíváme si poslední jeho pohlazení. Čeká mě ještě dlouhý boj, ale nevzdám se. Naučím se mít se ráda, dotáhnu vše do konce tak abych já i děti byly šťastné a to břímě které nás tíží bylo pryč.
Dokážu to, vím to …