Fistit či nefistit...

Upozornění: čtení následujícího textu může mít za následek závažné psychické trauma pro heterosexuální muže praktikující výhradně vaginální penetraci penisem v misionářské poloze (tzv. "klasika").

Seděl na nějakém druhu gynekologického křesla, roztažené nohy vysoko na držácích. A možná bych měl spíše napsat "seděla". Krátké tmavé dámské šaty, taková nahoře rozepnutá "malá večerní", odhalená dost velká prsa s kroužky v bradavkách, dlouhé štíhlé nohy, tmavé punčochy s krajkou na podvazku, rozcuchané dlouhé tmavé vlasy. Na druhou stranu, pták, který si honil, byl pěkně velký. Ale na správné identifikaci pohlaví mi v tu chvíli tak moc nezáleželo.

Už jsem ho tam dříve viděl, dokonce v podobné situaci, tedy s nějakým chlapem, který ho zrovna tvrdě mrdal. Ale tentokrát jsem nebyl zaneprázdněn něčím jiným, takže jsem si došel blíž. A začal si hrát s těmi prsy, i on uvítal více zábavy. Na omak pěkná prsa, plná, na silikon to vůbec nevypadalo. Zvláště mne zaujal ten piercing. Moje tahání a kroucení si vyloženě užíval. Chlap co ho mrdal se zrovna udělal, poplácal ho ještě po po koulích a spokojeně se odvalil. Takže pole bylo volné.

Co s načatým večerem mi pak trochu vyřešil.

"Vyfisti mě." "Moc bych to chtěla".

Takže i "její" pocit o pohlaví byl v tu chvíli jasný. I když toho ptáka, teď už podstatně ochablejšího, jsem ignorovat nemohl.

Sáhl do kabelky, no spíše kabely, pověšené na křesle a podal mi tenké latexové rukavice. Pak se ještě nadýchl poppers a zkušeně si připravil anál gelem. Pak už to bylo na mně.

Už hned tři prsty do něj lehce vjely, dobrý začátek. Pak jsem pokračoval dalšími, otáčel a vnikal dovnitř. Druhou rukou jsem ho při tom tahal za ty kroužky v bradavkách. Jeho pták mu tentokrát moc nestál, zjevně se soutředil na to, co mu probíhalo v análu...

Po chvíli prstění jsem se zastavil, chtěl si ještě dýchnout poppers. Pak už tam byla celá pěst a mohl jsem jít více do hloubky. Sténal u toho, užíval si to. Protahoval jsem tam ruku sevřenou v pěst, otáčel, zasouval stále hlouběji, až jsem se postupně dostal k hornímu okraji rukavice...

A nakonec vydechl, "Stačí, už nemůžu. Díky."

I mně to pro tu chvíli stačilo...