Milá myos

Je to den jako každý jiný.

Jen jakési číslo se změní o jeden stupínek. Člověk má na výběr, buď si povzdechne - ach jo, zas jeden rok přibyl, zase rok v háji, nebo poděkuje - za další krásný rok, který mohl prožít a prožil.

Co popřát ... vždyť ten nejkrásnější dárek Ti ráno dalo Slunce. Do očí zazářilo náhle jako oranžový reflektor, když vykouklo zpoza hradby hor.

Ještě zabalené v papírech se ukrývají kousky Země, krása minerálů, co v nitru svém umí jen Příroda stvořit. Malíř Podzim Ti každý den maluje nový obraz plný barev rodné Země, obrazy, které jak v galerii visí podél cesty. A až se budeš v noci dívat na tisíce dalekých sluncí, jeleni zatroubí své famfáry Vivat život.

Vždyť to je na tom životě to nejkrásnější ... život sám ve svých úžasných podobách.

***

Dnes ráno přišla krátká zpráva, co začínala slovy Sluníčko dnes vyšlo, zahřálo mě a povědělo, že máš narozeniny ...

***

Vždyť víš, že jsou věci, které se nemění.

že každé ráno vyjde Slunce, aby rozehřálo život na Zemi

že je člověk, který nezapomíná, který Tě dobře zná a má Tě stále rád


Zůstaň svá a stále stejná. Jen tím jsi nesmírně bohatá.