Na gyndě

Zase musím na gyndu. Nechodím tam moc ráda. Jsem vždycky tak rozrajcovaná, že si o mě doktor musí myslet, že jsem strašná děvka. Ale já
vlastně děvka jsem. Je ukrytá někde hluboko ve mě. A já ji ráda vypustím ven.

Mám na sobě černé tričko s velkým výstřihem a sukni.
Jdu už rovnou bez kalhotek, ať nemusím za tu hnusnou a ponižující plachtu.
Bože, je tam zase ta přísná a nepříjemná sestra. To zas bude něco. Občas si myslím, že si ho hlídá, že je jeho milenka, a že se pan doktor asi nezdá. No co, klasická rutina v předpokoji. Změří mi tlak, zeptá se na potíže a vynadá, že jsem tam půl roku nebyla.

A už si mě doktor volá do ordinace. Chystám se posadit do křesla, ale hned mi pokyne, ať si vylezu nahoru na kozu. Oki. Nějak mi to nedochází a zaskočena tím povelem, který je u něj velmi neobvyklý a překvapivý,
se šplhám do křesla. Zavírám oči a najednou cítím, jak mi cosi automaticky zacvaklo nohy hned jak jsem je umístila do držadel. Vyděšeně otvírám oči. A v tom to samé secvakne i mé ruce. Že by pouta? Mám strach. Přichází kdosi v masce. Nevidím víc, ež jen postavu. Nadzvedává mi sukni a bere kleště.
Do toho přichází asi ženská postava. Oblečena v latexu a na obličeji škrabošku, podle vrásčitých rukou tuším, že je to ona babice ze sesterny.
Nadzvedává mi tričko a šlehá mě bičíkem přes prsa. Nečekám to a vyjeknu. A už
cítím i ledový kov ve své kundě. Chci křičet, ale vyděšením ze sebe nevydám ani hlásku. Ale překvapivě jsem vzrušená, hodně vzrušená a chci víc.

Doktor vyndává kleště z mé kundy a pokyne sestře. Ta přistupuje a vrazí mi do ní nemilosrdně celou svou odpornou a kostnatou ruku. A já jen vyděšeně koulím očima. A po tváři mi stékají slzy. Ani si pořádně
nevšímám muže v masce stojícího u mne, která mi stírá slzy a utěšuje mě.
Když se trošku uklidním, tak mi vrazí facku a zašeptá do ucha: copak ty jedna rajcovní děvko? Nelibí se ti to?

Nevím jak, ale najednou mě nakloní v křesle a vrazí mi svého čuráka do huby. Nemůžu pořádně dýchat. Ona žena mezitím vyndala svou ruku a začala mě vylizovat. Jen jsem ji zaslechla jak říká tomu muži: ta děvka ale teče. Má moc krásnou a mokrou kundu a chutnou šťávičku.

Pak mi kdosi vrazí cosi ledového, asi kovového, do prdele.
Jsem tak zaskočena a vyděšena, že se nezmůžu ani na výkřik. Ale stejně mám v puse pořád toho čuráka onoho muže v masce. A cítím, že mi brzo vystříká pusu svou mrdkou. Nééé to nééééé. Prosím……to nechci. Nemohu sice mluvit, ale z mých očí to přece musí vyčíst to zděšení. Ano, vidí ho, ale ještě přidává na rychlosti. A za chvilku mi už plní mou pusu svým semenem.
Nechutná mi. Snažím se ho vyplivat ven, ale jen se začnu dávit. V tom už
žena v masce stojí u mé hlavy a začíná mi olizovat tváře a pochutnává si na vytékající mrdce z mé pusy. Než
se stačím nadechnout, mám její odporný jazyk v puse a vylilzuje a vysává
z mých úst zbytek spermatu.

Když se nabaží poslední kapky, oba rázem odchází. Já
zůstávám sama. Ležím vyděšená. Nevím jak dlouho a tak si zděšením ani nevšimnu, že se ona pouta se sotva slyšitelným cvaknutím uvolnila.

Bojím se vstát. Ležím a poslouchám. Smím už odejít? Bojím se. čekám ani nevím jak dlouho, asi jsem i usnula vyděšením a vyčerpáním. V tom mě vzbudí nějaký dotyk. Vykřiknu. A otvírám oči. Nade mnou se sklání můj gynekolog a s nevinným úsměvem se mě
zeptá: jste v pořádku?