Ano, sluníčko se opravdu předvádí. Dnes se předvedlo v plné podzimní síle a já se synem vyrazila na kola. Sice po probdělé noci, kdy tělo ještě pořád jelo na noční režim a náročném dni v práci se mi vůbec nechtělo. Ale když syn sám žadoní že chce jít musím i kdyby se mi stokrát nechtělo.
A byl to super výlet, sice jen asi 8 kilometrů ale více méně jen lesním terénem. Já a mé stařičké kolo jsme tomu mláďátku dali pěkně na frak. Nemá vůbec natrénováno a dovoloval si na svoji "starou" matku. Musím uznat, že v terénu nejsem moc zdatná a párkrát jsem měla namále, kdy zemská přitažlivost mě málem dostala, ale i tak jsem ho udolala.
Slunce krásně hřálo, pohrávalo si s listím v korunách stromů a já objevila místo, kde akátové listí uktalo krásný koberec. Tak moc mě lákalo si na něj lehnout a dívat se přes stromy na nebe. No, už nejsem žádné kůzle a tak jsem tuhle myšlenku opustila a jen tak se po tom barevném koberci prošla. Syn sice vůbec nechápal o co se snažím, ale ne vždy všemu musí rozumět.
Ulovila jsem pár fotek do podzimního alba a třeba zítra zas vyrazíme. Kdo ví ...