Ona si to z počátku ani neuvědomila, ty letmé dotyky vnímala jako malé náhody. Vždyť to že ji položil ruku na bedra když vycházeli z terasy bylo jen gesto kdy ji dával přednost. To, že ji upravil neposedný pramen vlasů ze rtů ji jen rozesmálo. Jenže pak, když se dotkl jejího krku a palcem přejel až k uchu příjemně ji zamrazilo. Celé její tělo se napjalo a on to vnímal. Jejich oči se setkaly a jeho ruka pořád spočívala na jejím krku. Palec ji jemně hladil a ona nedokázala tomu laskaní odolat, přivřela toužebně oči, vyšla tomu tomu doteku vstříc. Hra začala.
Hra kde není konec ani začátek, kdy nikdo neví kam až jsou oba ochotni a schopni zajít. On je aktivnější, přece jen je lovec. Svoji kořit si musí nejdřív podmanit, lehce ochočit. Dostal němé svolení a stoupá krůček po krůčku, jemně jakoby to byla porcelánová panenka. Nemá vůbec tušení co se v ní skrývá a ona tuhle hru hraje s ním. Plaše mu oplácí doteky, dívají se do očí a oba čekají. Ještě se nepolíbili, jen tak se jejich tváře dotýkají, cítí své horké rty ale oni jeden z nich nějak neudělá ten první krok.
Oblečení je pořád na svých místech, jen občas se jednomu nebo druhému nepatrně povyhrne triko a oba ten kousek nahého těla hladí svými prsty. Intimní místa jako by byla tabu i přesto, že oba dobře ví, jak moc jsou vzrušení. Je to hra na kočku a myš, ale ani jeden z nich netuší kdo je kdo. Hra kdy můžou a nemusí, kdy cíl je kousek bez nutnosti jím proběhnout.