Jak si koupit prezervativ...

Věřím, že nejsem sám, kdo čas od času potřebuje koupit prezervativ, proto sepíšu jednoduchý návod, kterak to udělat se stylem a noblesou. Svého času jsem chodil s jistou starší dámou, velmi decentního vzezření a vybraného chování, což ji nikterak nebránilo v participaci v 1.FC Šukavá, mluvit sprostě a stříkat (což mne napoprvé poněkud zarazilo, následně velmi zaujalo a poté už jen erektivně bavilo). Zkraje jsem se tam vyskytl skoro náhodou, použil svůj omšlý peněženkový "just in case" jistič a nedával tomu větší šanci. Nicméně kombinace chtíče, inteligence a rafinované elegance byla silnější než rodiči všípené předsevzetí souložit pouze soudružky, se kterými má vztah perspektivu. A tak jsem se po pár dnech vyrazil přesvědčit o tom, zda to nebylo jen poblouznění smyslů a opravdu je to @samice. Po cestě mi došlo, že bych asi mohl přinést více než jen úspory v pytlíku, zabočil jsem tedy do Albiče pro vínko, mandle, nějakou květenu a pár primeráků (takové to kombo, které nenechá nikoho na pochybách, že jdu jistě do filatelistického kroužku). Tváříce se znuděně jsem měl záhy v košíku vše, jen ty primeráky nikde nevidno. Hledal jsem je všude... logicky v pánské hygieně, dámské regály jsem prolezl (s výrazem manžela obětavě hledajícího vložky pro ženu), ze zoufalství zkouknul dětské oddělení, dokonce ani u pneumatik či autokosmetiky jich nebylo. Povídám si, asi se kradou, bude je mít paní na pokladně. Nu, byl pátek odpoledne, trpělivě jsem vystál frontu (ano, mohl jsem si vybrat jinou než tuhle nerudnou s knírem, ale pochopitelně měla nejméně lidí) a na otázku "je to všechno?!?" jsem se nesměle zeptal, jaké mají prezervativy. "A jak to mám vědět, jste se měl podívat, ne?"... "No, nikde jsem je neviděl..." ... "Normálně půjdete tamhle do regálu a jsou dole, vedle sirek..." ... "Aha, díky, tak já tam skočím." ... "Ale dělejte, mám tu frontu lidí." pravila ta bodrá žena, zatímco jsem se cpal kolem košíků důchodců (kam asi tak vždycky pospíchají) a naštvaných maminek s dětma. V regálu samozřejmě nic nebylo vidět, po sirkách ani památky, natož nějaké prezervativy. Sledován asi jen půlkou Alberta, jsem se nenápadně přikradl ke kase z druhé strany a zeptal se, jestli je to ten regál, míře nesměle prstem. To už paní s mateřským výrazem brala telefon a na férovku volala "do ústředí", kde mají primeráky. Stará paní s RVHP (ránoVyjeduHownoPřivezu) taškou mi poradila, že jsou vedle Pepa, sirky že taky hledala a v tom regálu je rozhodně nemají, že je to ten vedle. Zezadu mezitím dorazila posila a patrně podle ruměnce mne ihned zaměřila pohledem, opět ve stylu - woe, my tu makáme, je pátek odpo a ty si jdeš šukat, děláš tu zácpu, no to mě poser. Tvářil jsem se mile, nicméně paní neměla slitování. "Tady, mladý pane, tady jsou všechny prezervativy, které tady máme, vidíte je???" Byl jsem dojat její ochotou, skoro jsem chtěl říct "ne, nevidím, navlečete mi ho?", ale ovládl jsem pokušení, vybral si ten nejvíc sprostý balíček a šel si užít uličku slávy. Pln dojmů jsem dorazil za svou milou, oba jsme se tomu vesele zasmáli, pochopitelně jsem vynechal detaily typu, že se jednalo o Albert za rohem, a žil v domnění, že příběh je u konce. Jaké bylo moje překvapení, když jsme druhý den cestou z ranní procházky šli okolo a má drahá projevila přání, zda bych s ní nešel cosi koupit k přípravě obědu. Říkám si, herci budou jiní, zůstaly jen kulisy, bába nejspíš bude mít jinou šichtu, riziko je malé, tvářím se kamenně a "jo, proč ne". Přátelé, čtenáři, omyl, byla tam a samosebou jsme šli do fronty k ní, protože zas měla "volno". Skoro jsem chtěl vyprsknout, když se ptala "je to všechno?", že "ještě 2 balení prezervativů, jsem nějakej rozjetej, kotě", ale podle výrazu ve tváři měla pamět max na 300min, takže můj včerejší fail spolehlivě překryla Ordinace v RZ nebo něco obdobného. Takže nikdy si nekupujte prezervativy někde v soukromí, potají či trapně na benzínce, okradete se o spoustu zábavy a interakce. A vůbec, nesouložte, jednou to nevyjde a narodí se vám třeba takovej prudič jako já.