Co jsem napsal jedné slečně :

Chceš vědět něco o mojí dominanci. Dobrá. Potom asi chceš vědět i něco o mě samém. Protože sex je jednou ze stránek naší osobnosti a je nerozlučně spjatý s tím, jací jsme vlastně lidé.

Tak tedy dobrá, zkusím něco napsat. Hned z kraje Ti ale musím říct, že nejsem žádná chladná bestie. Že nejsem nikdo, koho by jsi se mohla bát a před kterým by jsi se třásla hrůzou. To absolutně ne. Pokud požaduješ takového svého pána, potom to raději ani dál nečti :-)

Protože každý vztah je pro mě vybudovaný na základě vzájemné úcty a pochopení, kdy si svého partnera vážím. Protože dokážu své partnerce v pelíšku přinést růži, drobnou hračku pro radost. A dokážu mít radost jen z toho, že ji zase vidím. Inu možná jsem zvláštní ve více směrech. Ale i milenky se kterou třeba jen řádím v pelíšku si musím v první řadě vážit. Obdivovat jí i jako člověka a samozřejmě - musí být pro mě krásná a musí mě přitahovat.

A potom nastupuje to co mám rád v sexu a co rád dělám. Přiznám se hned zkraje, že prsty obou rukou by mi stačily na spočítání slečen, které se mnou byly ochotné zalézt do pelíšku. A tak jsem poznal, že ne každá slečna je opravdu submisivní. A poznal jsem, že vše je pro mě krásná hra a mám jednu trvalou stopku. Nedokážu ženě, své milence trvale ublížit ať už fyzicky nebo psychicky. A jakmile jí moje praktiky začnou vadit, přestane to být krásné i pro mě. Dominance je totiž daleko těžší než submisivita. Schopnost vycítit nebo vědět co partner potřebuje a co se mu líbí a podle toho postupovat je krajně obtížná.

Ale buďme konkrétní. Nepotřebuji při svojí dominanci mnoho slov. Nedokáži používat hrubá slova, nebo být vulgární. To po mě prosím nechtěj. Miluji tichou hru. Kde je spojena naprostá bezmoc mojí partnerky s mojí něhou. S mojím drobným násilím. Když nahé slečně zacvaknout za tělem pouta na rukách pokleknu a ještě ji svážu nohy. Aby nemohla udělat už ani krok a stala se tak mojí bezmocnou hračkou. A jen čeká co bude dál.

Miluji když si oblečenou ženu na posteli svážu do kozelce. Dostane roubík a pásku na oči a já si lehnu k ní. A začnu se s ní pomalu mazlit. Hladím jí a laskám. Začnu se dotýkat jejích intimních partií. A potom tu a tam přitlačím. Drobně anebo víc jí plácnu, štípnu, políbím. Pomalu jí začínám stahovat oblečení. Nejdřív tričko, potom se prsty dostanou k lemu podprsenky. Ruka bloudí stále dál a je stále níž . .

Vždyť her a variací na tohle téma je tak mnoho. K čemu všemu mohou sloužit obyčejné kolíčky. A které části těla mohou ozdobit. Některou partnerku bolí více, některou méně. Bolest je subjektivní záležitost a protože jsem switch tak to dobře vím. Málokterá partnerka snese například kolíčky přicvaknuté byť na pár vteřin přímo na bradavkách. Na jedné straně miluji, když vidím jak i mě dobře známá bolest prudce štípne a tělo ženy se zkroutí bolestí. Na straně druhé dobře vím, že i když je pro někoho bolest krásná, tak jí nesmí být příliš mnoho. Musí jí být akorát. Musí být dávkovaná správně a po kapkách. A teprve tehdy je krásná.

Mám rád svíčky. Nejenom pro to, jak dokáží ozdobit intimní atmosféru večera a vykouzlit důvěrně známé rozhraní bezpečného světla a černé tmy. Tohle v sobě máme zakódováno asi od té doby, co jsem naháněli do děr mamuty :-) Kdy oheň, jeho světlo a jeho teplo zahánělo vše zlé pryč a vytvářelo pocit našeho domnělého i skutečného bezpečí. Tak tedy mám rád, kdy mohu jednu ze svíček vzít a vosk se najednou rozkutálí po nahém těle pevně spoutané partnerky. A ta ho ucítí a škubne sebou. A i když se jí to líbí, tak bolest přece jenom cítí. A vosk se kutálí po kapkách a chladne . . .

Rád provozuji drobné násilí - bití, štípání, škrábání, lechtání. Moc u toho nemluvím. Mám rád drobné posměšky pro svého partnera : "Z toho se holčičko nedostaneš !" A když si nejsem jistý, jestli spoutání není příliš těsné, nebo moje hra se už partnerovi nelíbí tak se jenom nakloním a zeptám se : "Dobrý ?" Miluji když spoutaná žena má na očích pásku a v puse roubík. A je naprosto bezmocnou hračkou čekající na chvíle příští . .

Záleží ale jen na mé partnerce, jak daleko chce zajít. Dokázal bych být daleko tvrdší, ale nikdy jsem nepoznal slečnu který by to chtěla. Dokázal bych jí bít s větší intenzitou. Dokázal bych svoji partnerku znehybnit na delší dobu. Aby mlčky a tiše čekala až k ní přijdu a začnu si s ní hrát. Rád bych jí ponížil tak, aby měla v obou svých intimních otvorech dildo jako znak své bezmoci a ponížení. Dokázal bych si hrát s elektrostimulačními hračkami, které štípou a bolí daleko více než obyčejné kolíčky. Chtěl bych jednou partnerku svázat tak pevně a přitom bezpečně. A potom ji zavěsit do vzduchu. Dívat se na její bezmocné a krásné tělo jak se houpá jako ulovená kořist. A může jen čekat a doufat, že mě ten pohled brzy omrzí. Ale to se líbí málokteré slečně. A přiznejme si, že to jsem ještě nezkoušel. Taková věc aby nebyla nebezpečná vyžaduje už značné zkušenosti.

A co bych nedokázal a co je pro mě tabu ? Je to pissing a kaviár. Je to pro mě sex na veřejnosti, protože vše výše popsané je pro mě intimní hrou určenou jen a výhradně mě a Tobě. Nedokázal bych mít subinku 24/7, která by se mi klaněla a říkala by mi pane. Která by se mě bála. To v žádném případě, protože pak bych si připadal sám sobě směšný. Nedokázal bych partnerce nijak trvale fyzicky ublížit. Masochismus už pro mě prostě není.

Nutno říct, že vše toto výše popsané je pro mě jen předehra. Někdy krátká a někdy i delší předehra k jediné věci - a to milování.Není pro mě krásnější věc, než když partnerka pevně spoutaná a s bezmocně roztaženými nohami čeká na mě, abych se jí jako samec zmocnil. Teprve tehdy instinkt lovce zakletý v každém muži se najednou prodere na povrch a zmocní se mě. Ne vždy se vše perfektně podaří I tento sex je záležitostí momentální nálady a rozpoložení obou partnerů. Ale když jsou bohové všemu příznivě nakloněni :-) tak vnímám jen své tělo, bezmoc partnerky a její vzrušení a moje pohyby, které se stále opakují . . .

Až ke krásnému vyvrcholení. Kdy ze mě vše opadne a přitulím se k tělu partnerky a poděkuji jí. Když chce anebo když svázání je příliš těsné začnu ji ihned odvazovat. Jinak jí ještě hladím a uživám si posledních okamžiků. Kdy je ještě mojí bezmocnou hračkou. Protože pak hra skončí, kouzlo se vytratí a je šumafuk - pryč. A ona bude pro mě zase rovnocennou partnerkou. Která má vlastní vůli a vlastní cestu životem. Která se směje mým vtipům a užívá si krásného válení v pelíšku po milování. Kdy jsme oba unavení, ale příjemně a malátně šťastný. A já k ní budu opět něžný a pozorný. Zde naprosto a totálně končí jakkákoliv moje dominance. A budu rád když ještě nekdy příště za mnou znovu přijde. A znovu nastaví své ruce pro své spoutání. A znovu prožijeme tu krásnou hru. Kterou oba dva tak milujeme.

Tak to je v této chvíli zhruba vše, co mohu říct o své dominanci. Snad Ti to bude stačit a těžko říci zda je to, co hledáš . . .

Měj se krásně