Co si dát na Vánoce ...

19.12.2016 02:51 · 581 zhlédnutí Priester

Opakovaně se tu rozebírají Vánoce, ale nikdo neřeší co bude potom. Asi bude dost času na milování nebo na sex. Někdo si udělá čas alespoň na dobré pití.

Víno ženy přitahuje a možná ho mají raději než muži. Vnímají to a cítí jinak. Dokáží rozpoznat více odstínů vůně. Jejich oko rozezná více odstínů barvy. Etiketa říká, že víno má zvolit muž a je jen škoda, že ji častěji neporuší. Většina mužů se snaží být znalci, ale často nezvolí správnou značku.

Mladé víno je divoké, bohaté a překvapivé chuti, ale je taky trochu nemotorné. Ve starším se vše rozloží do krásné harmonie a něžnosti. Víno je taky o barvě a jiskře proti slunci. Hlavně starší vína umějí schovat slunce. Víno je hodně o vůních a v tom zase vynikají mladší vína. Víno má svoji náladu. Červené je plnější, veselejší a hravější. Bílé je lehčí, jemné a svěží. Ale možná to mám spojené se sklenicemi do kterých patří.

Neexistuje nejlepší víno, záleží na okamžité chuti, náladě, příležitosti a osobní preferenci. Jen myslím, že dvě deci často nestačí. Sluší se vychutnat si ve dvou celou lahev. Soused má skvělé suché Veltlínské. Možná bych někdy rád ochutnal. Nepochybuji, že on zase touží zkusit moje výborné červené.

Otevírání vína má svá pravidla a je to malý rituál, který potřebuje čas. S krabicí rituál neudělám a nikdy jsem neslyšel o znalci krabicového vína. Není to ani víno, je to víc odpad, který často úplně zničí chuť.

I když dávám přednost vínu, často se to sejde tak, že mám chuť na něco ostřejšího. Podle času, prostředí, chuti a nálady. Jinak, neslepne se ze sebeukájení, ale z levného chlastu. Z levného chlastu se taky blbne.

Poctivá slivovice je plná energie, tak ostré chuti, že i při letmém dotyku dlouho doznívá. Whisky a bourbony jsou mnohem jemnější, ale stále plné síly s trochou humoru. Pak je tu zcela vyhraněná Metaxa s jantarovou barvou, trochu provokující a náladová tequila a hravý pravý rum. Před spaním je nejlepší kapka zralé brandy, která nezapře svůj původ ve výborném vínu. Na vodce jsem vyrůstal, mám rád její provokující chuť a dobrou náladu.

V lednici mám už dlouho jednu, do poloviny rozpitou, Tullamorku. Je to takové pití pro odrostlejší děti. Trochu mi možná připomíná voňavější skotskou Ballantine. Dřív jsem jí dával přednost, ale nemám s ní dobrou zkušenost. Co si schovávám na zvláštní příležitost je šestnáctiletá skotská Lagavulin. Mám ji už čtyři roky, takže je jí vlastně dvacet. Ale možná ji nechám jen tak, protože nepřijde ta správná příležitost.

Existuje nepřeberné množství bylinných likérů. Ty dobré jsou skoro jako lék a musí se s nimi zacházet velmi opatrně. V poslední době jsem si jeden velmi oblíbil, pro jeho hořkou i sladkou chuť. Voní mi trochu, jako místa kde jsem vyrůstal.

Některým ženám nejvíce lahodí trochu slabší koktejly a sladké likéry s příchutí čokolády či mandlí. Osobně nesmím zapomenout na ty, které vycházejí z vína: lehčí Martini a těžší portské.

Původně jsem chtěl psát pojednání o rozdílu mezi sexem a milování, ale nějak mi na to nezbylo místo. Místo toho žvaním o dobrým pití.

Pro místní harcovníky, s pitím je to tak, že když se to špatně namíchá, tak to jde spíš druhou stranou.

PS: Chuti mé lepší poloviny: chuťově pestrý Zweigeltrebe, občas dobré portské a na zcela zvláštní příležitosti potřebuji tajemný a agresivní Gin.