Filmové okénko

(Inspirovala mě EclatL.)
Všichni máme rádi filmy. Nebo je tady snad někdo, kdo nemá rád filmy? A těmi filmy nemyslím pornofilmy (mimochodem, je zde někdo, kdo nemá rád pornofilmy?)
Filmoví diváci se tradičně dělí do dvou skupin: na diváky náročné a nenáročné. Já tedy patřím spíš mezi ty náročné, což se projevuje především tím, že mě málokterý film opravdu nadchne. Je hodně věcí, které mi i docela dobrý film dokáží znechutit. Například různé nelogičnosti v ději apod. Vedle toho však se dokážu klidně koukat i na vyložený filmový brak, pokud vím, že je to brak a ten brak se naprosto upřímně tváří jako brak. Třeba filmy Scotta Charlese Stewarta Kazatel a Legie. Jak jsem zjistil, strašně moc lidí nemůže těmto filmům přijít na jméno, protože to prý jsou strašné hovadiny. Jsou. A to je na nich právě to hezké. Třeba taková Světová válka Z z Bradem Pittem je mnohem větší hovadina. Ale tam mi vadí, že ono se to, i tím obsazením, snaží tvářit, že to hovadina není. Naopak takový Resident Evil je přesně hovadina dle mého gusta.
Nelíbil se mi třeba ani Avatar.
Takže když mám chuť podívat se na nějaký film, lovím a pátrám, třeba i v hodně starých filmech, co jsem ještě neviděl, co by mě mohlo zajímat.
Například poslední film, který se mi opravdu hodně líbil a který se mi zapsal do paměti, byl Warrior Gavina O'Connora s Nickem Noltem. Trošku to sice místy balancovalo na hraně kýče, ale právěže jen balancovalo. Ono totiž udělat film, který stojí a padá na silných emocích, aby měl tu správnou sílu a přitom nespadl do kýče, je hodně těžké. No a ten film je z roku 2011. Takže žádná žhavá novinka.
Jinak se se zde, v tomto filmovém okénku, můžeme bavit i o těch pornofilmech, abychom splnili zadání a byl to erotický blog. Nevystupují tam zpravidla moc hezcí muži, v těch pornofilmech. Nebo jo? :)