Petr Plachý pravil Pavlovi Pokornému: Půjdu pomilovat Pavlu. Pavla pěknice.
Pavel, píšící potřebný psaní, praštil perem o podlahu.
Pavlu?! Pěkná potvora.
Proč? Ptá se Petr.
Poslouchej. Právě pátek, párty. Pavla paří … pak … přišel Prokop … pozval Pavlu ploužiti písní pomalou … a potom …
Potom? Povídej.
Potom … prima půlnoční plachtění. Pak podpalubí … prostorná postel … Prokop Pavlu položil … pyj Prokopův ponořil … PRCAL PAVLU PĚT POLOČASŮ!
Pět poločasů? Polkl Petr ponuře. Panebože.
Pavel potají se pousmál.
Prasák Prokop!
Pavel přitakal, pak potichu pronesl – Probošt pako.
Pročpak? Ptal se Petr.
Pavla prosila Probošta – Prodej prstýnek.
Probošt prodal?
Prodal. Prstýnek, původní pakatel pět podnosů, Pavly portmonka plněná pěti pětikorunami, proto přidala …
Povídej! Přidala? Prosí Petr Pavla.
Přidala – PODNÁJEM PRO PROBOŠTOVA PTÁKA. Pronesl Pavel pokorně.
Panebože. Pavla potvora prodejná. Petrovi plíce praskaly pláčem.
Pacholek Pavel pravil: Promiň, Petře. Pravda pitomá.
Pak poklepal plece Petrovo a pelášil pryč, protože pátá přiblížila se … Pavel Pavlu píchat pospíchá.