Sex a vztahy … na pracovišti

Četl jsem několik interních směrnic firem a podniků a musím konstatovat, že sex na pracovišti není zakázán! Co není zakázáno je dovoleno. Má to sice několik omezení, které nevím jak si vysvětlit:
- Dbát na zdraví a bezpečnost a používat ochranné prostředky ...
- Vedoucí zaměstnanec je povinen zajistit vybavení zaměstnance ochrannými prostředky...
- ... neprovádět práce, pro které nemají předepsanou kvalifikaci.

Většina pracovišť je alespoň trochu smíšených, trávíme tam spoustu času, takže se nějaká ta aféra nabízí. Sodoma-Gomora to asi nikde není (i kdybych věděl, tak to stejně neřeknu), ale taky neznám pracoviště, kde by nikdy k ničemu nedošlo.
Někdo si je víc sympatický, někdo méně. Platí, že „co se škádlívá, to se rádo mívá“. Nebo naopak něco bylo nebo si někdo myslí, že by mohlo být. A podle výzkumů na to všichni myslí každých x vteřin.
Drobnou komplikací je, že většina firem k tomuto účelu nemá vyhrazené prostory (kuřárna je na něco jiného).
Slyšel jsem vyprávět příhodu, že jeden šéf zůstal v práci déle. Před odchodem ještě prošel fabriku jestli je všechno v pořádku, něžně pohladil vyřazený soustruh. A pak jednu dvojici nachytal téměř při činu. V dámských šatnách, při masáži prsou, ale ještě decentně s rukou pod trikem. V trapném okamžiku ho nenapadlo nic lepšího než říct „Opovažte si to napsat jako přesčas!“

Zvláštní příležitosti jsou večírky, školení, služební cesty. Jsou prostě lidé, kteří se do práce těší.

Jsou i pracoviště nesmíšená, kde je příležitostí méně.
Účtárna s dvaceti ženskými je očistcem na zemi. Mladý nezkušený muž vržený do tohoto světa se nejdřív bojí. Kolegyně se před ním klidně převlékají, veřejně probírají menstruaci a ovulaci. Svěřují mu detaily z milostného života a on ví, že všichni chlapi jsou stejní (parchanti), jen on je miláček. Za čas zjistí, že se jeho osobnost mění, že zná tři recepty na svíčkovou, ale netuší jak dopadl včera fotbal.
Nejvyšší čas odejít ? Když začne kolegyně na večírku, ve vší počestnosti, doprovázet na dámy.

Naopak, ženám se v partě mužů líbí. Chlapi pak nemluví tak sprostě a pokoušení se o galantní chování. Znám jednu jeřábnici. Dívat se na svět z výšky osmdesáti metrů je nádherné. Není to pro slabé povahy, protože ve větru je pohyb kabiny znát. Ovšem nejtěžší prý bylo naučit se čůrat do petky. Tyto ženy přebírají i mužský smysl pro humor.
Kdysi mi vyprávěla o jednom snaživém bezpečákovi co ji zastavil po šichtě.
„Víte, že alkohol na pracovišti je zakázaný“
„Já žádný alkohol nemám“
„Co to víno?“
„To není víno, ale minerálka z jedné lesní studánky – chcete se napít?“
Napil se. Protože to bylo v unimobuňce, tak mu asi bylo blbé to vyplivnout na zem a tak i statečně polkl.

Proč mě to napadlo. Tak nějak skoro omylem jsem dnes zjistil, že dva kolegové co si stále vykali a nemohli si přijít na jméno si tykají a chovají se divně (smajlík v pracovní komunikaci !?). Asi mi na Vánočním večírku zase něco uteklo.