Scénař mrdu ... ???

18.2.2017 12:25 · 1 796 zhlédnutí markitanka115

Tak jak začít a kde skončit ? Zašukací vzkazy jsou proprané zepředu i zezadu, ono se snadno lehce píše, ale hůř se to už říká z očí do očí..myslím Tím za střízliva..i když v opojení stále zastávám názor "ve víně je pravda"..jsem přece Markitánka..a ta "víno na kuráž.." miluje, takže i když je člověk v opojení alkoholu, nikdy nelže..naopak ztrácí zábrany a říká vše narovinu, co by jindy neřekl. Určitě každý, každá z vás nabídku z očí do očí s výzvou si zašukat, pomilovat dostala. Jenže jak reagovat, zvlášť, když je to manžel, od vaší nejlepší kamarádky ?? Nic jiného než zahrát to do autu..do neurčita mě nanepadlo..jenže to by se nemohl ptát vícekrát a co když se neptá a zároveň vás políbí..dlouze vášnivě ??

Bože jsem to ale mrcha, jenže, když jsem sama byla v opojení, těžko se reaguje s rozumem. Přesto už poněkolikáté jsem to ustála a neubránila se otázce, co z toho bude mít, kdybych mu řekla odpověď..stejně ví, že nikdy víc spolu nemůžeme mít a i kdyby z toho byla čtverka, on a jeho manželka to neustojí a mému manželovi moje kamarádka nic neříká..přesto já bych si dala oba..ji i jeho :-) Když se vrátím k reakci, prý uvědomění, že bych ho chtěla by mu naprosto stačilo..natolik by ho to uspokojilo :-)

Tak přemýšlím a vracím se ke spontánním chutím, které mi jsou tak vlastní a nedávno vyslovilo taky jednu výzvu..čistě ve spontánnosti a děsné nadrženosti..po shlédnutí jedné fotky na FB, kde si sama fotka říkala o koment.."jsi free, kdy zašukáme ?" jsem se bránila zuby nehty slušnému chování, jsem to nedala na sklo, ale stejně se neubránila soukromému vzkazu, kdy jsem své nechtěla říct, ale bohužel to neustála :-) Takže role se obrátila..on ví, na čem je..já nevím..teda skoro..chce podrobný scénář, jak bych ho chtěla ?

Ptám se sama sebe..potažmo i vás, dá se takový scénař vůbec napsat ? Jednak jednám spontánně a nikdy dopředu nevím, jak v tu chvíli mi bude dotyčný vonět a jak zareaguju..zda budu cítit tu bezmeznou touhu po mě, která mě svede na krajní mez, kdy ztratím rozum a zábrany a svedu ho ? Pravda známe se roky, xkrát jsme spolu flirtovali, ale nikdy nepřekročili práh stoudnosti a dobrých mravů, natož abychom spolu šukali..divné co ? Navíc jsem nikdy nechtěla být jedna z mnoha a vždy ctím zásadu "na mě Ty hochu nezapomeneš" ...myšleno jen v dobrém..vysoce eroticky založeném..

A teď mám hodit jako scénář..Tobě, když vím, že se na Tebe jen kikinky lepí..jak ses dobře vypracoval nejen profesně, ale i fyzicky ? Dobře si pamatuju naše rozhovory o sexu..milenkách při pracovním obědě..

No dobrá, zkusím to.. Pominuli kapitolu o tykání, kterou jsme ještě nepřekonali..i když nepominu..bude tam..

Setkáváme se při svitu pouličních lamp před velkolepým divadlem..poprvé vás vidím ve smokinku a vy mě v dlouhých šatech s velkým rozparkem, lodičkách na podpadcích a rudou rtěnkou. Letmý polibek na tvář, vykací přivítání a vstup do Národního..nabídnete rámě a vedete si mě na balkón..netuším co hrají, to byla vaše volba a já o ni nepochybuji...Občerstvíte mě lehkým drinkem a v zápětí sedíme v lóže. Vybral jste v skutku skvělý výhled v soukromí sedadel. Muzikál začíná a já jsem naprosto pohlcena dějem..oči se mi lesknou touhou po momentální atmosféře, avšak ve tmě se vše ztrácí, přesto vaše letmé doteky vnímám..hodně vnímám a dost mě rozehřívají..Po hodně dlouhé chvíli vtažená do děje pokládám svou dychtivou dlaň na vaše stehno a sjíždím výše, kde k mému údivu cítím náhlé pnutí..

Dál už děj nabírá rychlý spád...momentální načasovaná přestávka dává průchod vášni..kráčíme do vzdálených toalet a tam se chtíč, touha rychle projeví..Klika cvakla, vaše horké dlaně na mých stehnech vyhrnující dlouhou róbu, moje dlaně a v nich vaše dokonalá tvář..přibližujíc se horoucí rty a ..........výbuch vášně..ztrhává se to v minutách..tolik toužíme, tolik chceme..stále líbající rety, tělo na tělo...moje vlhká, váš tvrdý..ouuuu aspoň na krajíček..bráním se, teď ještě ne..chci opavdu cítit ten děsný chtíč..že mě chcete celou myslí, celým tělem..cítím kapičku touhy, olíznu prstík, zapínám poklopec a vracíme se zpět na balkón.

Hra pokračuje, my si však v mysli přehráváme tu svou a těšíme se na konečný aplaus..který opravdu po další hodině prožijeme..nádherné přestavení, které nás skvěle naladilo. Ale to byste nebyl vy, kdybyste neměl další program..Vycházíme ruku v ruce z Národního na procházku noční Prahou..bože jak já ji miluju..nabije mě vždy na celý rok a já si ji opět užívám a to můj protějšek ještě netuší, že pod šaty nemám kalhotky..

Stojíme na Náplavce ....