Kamarádství ?? děkuji nechci

Nikdy bych nevěřila, že někdy budu litovat kamarádství, že otevření duše a svěření tajemství se po několika letech obrátí proti mě, aniž bych jakkoliv ublížila. Bohužel se to stalo a snad poprvé a naposled prožívám chvíli, kdy je mi hanba, že jsem byla kamarádkou a natolik si ho vážila, že ho pustila do duše, vědomí a srdce..protože kamarády a přátelé mám opravdu ráda a k tomu ta srdečnost a lidství patří. Nikdy nepochopím dětinské chování, kdy odkopnete kamaráda jen proto, že si podal ruku s osobou, kterou on nemusí, že člověk dokázal odpustit a jít dál, protože každý dělá chyby .. Zřejmě je to vyšší level a na ten fakt nemám.

Už nerozumím ani mužům, kdy slovo dělalo chlapa a kdy férovství jim dávalo punc jedinečnosti. Souhlasím, že, když kamarád dělá sviňárny, je přirozené mu to říct..já s tím problém nemám i na úkor, že se to obrátí proti mě.. Jen doufám, že i největší ***** aspoň nějaké kamarády má, aby se to dozvěděl. Když je na své chování hrdý, ať si svou slávu užívá ...

Uzavírám kruh kamarádství s pokorou k lidským hodnotám..
Bohužel mé blogy končí zklamaně, ale o to víc reálný svět obejmu a jsem vděčná za všechny dobré duše, který dělají svět krásným.