Moc děkuju má lásko ,že se mnou máš takovou trpělivost .Dovolíš mi abych mohl svou tužbu ,zkoušet stále znova a znova i přes mou neobratnost .Vím že mé prsty už nejsou tak ohebné jako dřív,že vede každý jiným směrem to počet zlomenin jim ubral trochu šikovnosti ,ale citu je v nich dost a dost .
Věřím že moje vytrvalost a píle nás dovede ke splněnému snu. Já naplním svou touhu a ty, už se nebudeš trávit noci zmuchlaná do malého klubíčka v koutě místnosti ,kde tě každé ráno nacházím .Ty víš že tě tam najdu a znovu zvednu ,opatrně narovnám a pohladím .
Sednu si k tobě a znovu se spolu pokusíme o to nemožné ,moje milé origami .