Jednou ...

Milá Treselle, ano, připomnělo mi to slova, která jsem kdysi napsala ...

Nevím přesně, kolik je to roků, a vlastně ... ten člověk je nikdy nečetl.

Je mezi námi zvláštní "pouto".
Neviděli jsem se víc jak deset let a přesto mám pocit jako kdybychom byli stále blízko sebe.

V posledních týdnech si na něj vzpomenu často.
Na okamžiky, které jsme spolu prožili ...
Na jeho rozcuchané vlasy a mužný plnovous.
Na chvíli, kdy jsme poprvé ochutnali naše těla.
Na různá setkání ...
a na jeho slova, kdy se naše cesty po dlouhé době na chvíli protly: Kdybych mohl vrátit čas udělal bych všechno jinak.

A tak se mi do mysli občas dere myšlenka, zdali bych já něco udělala jinak a jestli bych ten čas vrátit chtěla.

Šla jsem se odpoledne projít, možná jsem neměla, připadalo mi, že cosi kolem mě "říká" nebo naznačuje, že jet nemám.

Byla to jen hodinová procházka.
Procházka mým malým rájem a najednou jsem si na něj zase vzpomněla.
Co asi teď dělá ... pomyslela jsem si.

Už nedávno jsem si říkala, že bych mu měla napsat, že bychom si měli, nebo mohli o sobě něco říct, něco ... kam nás život "zavál".
Možná mám strach, že ho už nikdy neuvidím.
Den za dnem končí za branou noci svoji pouť a brzo může přijít ten poslední.

Možná se trochu bojím toho setkání.
Třeba se na sebe budeme dívat jako dva cizí lidé nebo jako ti, co v tom druhém hledají svoji představu či ztracenou minulost.
Třeba se po chvíli na sebe vrhneme jak hladové šelmy a přestanem vnímat dav lidí okolo sebe.

Vzpomínka na něj přišla podruhé.
S Tvým blogem.

A pak ještě jednou, potřetí.

V noci po záplavě myšlenek jiných.
Hvězdy mi svítily do velkého okna a já si znovu říkala: Co asi teď dělá.
Je v pořádku?
A najednou mi z očí začaly téct slzy.

Zřejmě při podobných myšlenkách jsem napsala kdysi těchto pár veršů:

JEDNOU ...

až se v tomto světě rozejdem
stanu se tvým strážným andělem

Budu střežit tvé kroky denní
a mír noci při tvém klidném snění

Tvé děti přikryjí mé dlaně
aby zlo a hloupost nikdy nedosáhly na ně

Nemoci odhánět do tisíců mil
hlídat nekonečnost vzácných chvil

Věř, má láska dál než k nebi dosahá
K té cestě nechybí mi odvaha

Až mé tělo bude jenom popelem
stanu se tvým strážným andělem