2,75

Vcházím do Sportisima a mé děti se po něm rozprchnou,jako když do nich střelí. Musím synkovi koupit nové boty a když vidím ty mé cácorky,jak se přehrabují v holčičích věcech,začínám litovat,že jsem je bral s sebou.
Synek kašle na boty, rovnou letí ke kolům a skejtům a začíná vybírat...

Sedám si znaveně na lavici mezi regály a rezignovaně čekám,až to malé blonďaté torpédo poletí kolem mne,abych ho chytil a vybrali bychom nové boty.
Chvíli relaxuju a vypínám mozek.

Tuc,tuc,tuc,drrrrrn,tuc,tuc,tuc... Ozývá se za mnou poněkud plechovým zvukem z mobilu. Otáčím hlavu a vidím za sebou tři holky. Všechny jsou zády ke mě jedna je ověšená věcmi a dvě v předklonu a s rozkoročenýma nohama třesou zadečky...

"Ty vole! Koukej na to! To jsou prcinky!" řve můj čurák,který je okamžitě ve střehu a vlní se do rytmu. Beru ho do kravaty a rychle se otáčím zpět.

"Drž hubu ty vole!!! Vždyť je jim tak patnáct!!!" syčím na něj a snažím se ho zpacifikovat. Rychle přehazuju nohu přes nohu a ještě mu dám jednu pěstí.

Rozhlížím se kolem. Svoje dvě holky nevidím,jen slyším jak na sebe pokřikují mezi stojany s věcmi. Na regálu s botami přímo přede mnou je namontované velké zrcadlo a když se trošku natočím,vidím na ty tančnice... Hudba hraje a holky třesou prdelkama jako o život,prohlížejí se na stěně zrcadel a o něčem se baví. Za chvíli mizí v převlékacích kabinkách.

"Tak a máme po ptákách...." konstatuje smutně můj čurák a smutně zacuká koulemi.
"Dobře ti tak,taky by jsi jenom šukal..." prohlásím vítězoslavně.

Začínám hledat své děti...Holky se mihnou mezi regály a synek zrovna testuje koloběžku...Ach jo. Hlavně klid...jedna,dva,tři,čtyři,pět...počítám v duchu,abych se uklidnil.

Tuc,tuc,tuc,drrrrnnnn,tuc,tuc,tuc...vyrušuje mne z počítání. Mrknu do zrcadla před sebou. Holky vylezly z kabinek,jsou převlečené do růžového uplého vršku přes prsa a černých legínových kraťásků. Zase se obhlížejí v zrcadlové stěně a pak začnou tancovat a třast prdelkami.

"Ty vole,to je maso... Tuc,tuc,tuc holky do toho! Ještě se předkloň...taaaaaak,to je ono!" libuje si můj čurák a přetahuje si do rytmu rolák.
Kolem na skejtu projíždí můj synek,okamžitě ho zpacifikuju a beru mu bundu,kterou si dávám do klína,abych ho umlčel.
Holky dále tančí a hladí si pas a boky,pak nohy a zadeček. Kurva na to se nedá koukat. Rychle vstávám a beru synka pod paží a jdeme vybírat boty. Skejt kopnu pod regál a mizím z dohledu puberťaček.

Vybíráme boty,měříme synkovi nohu. Nakonec si vybírá sám. Nemám sílu protestovat... Moje holky nemůžou odejít s prázdnou,tak si na mě vydyndají aspoň rukavice na kolo.
U pokladny se potkávám se těmi tanečnicemi.
"Tak co,vybraly jste si něco na to maturitní vystoupení?" ptá se jich prodavačka.
"Jasně že ano" odpovídá jedna z nich a pokláda před pokladní kupu oblečení.

Čurák sebou začíná mlít a tak s bundou přehozenou přes něho mizím pryč...

______________________________

"No a jak to máš teď Fredy? Pořád 2,75?" ptá se mne Meg.
Chvílí přemýšlím a počítám své domácí úspěchy(zásuny) v manželské posteli...
Jeden,dva,pak jeden nedodělaný,jedna nedodělaná kuřba to je suma sumárům furt jen 2,75
"Pořád stejně Meg...i to blbé "pí" je 3,14 a šuká víc než já..." odpovídám jí s úsměvem a napiju se portského.

Fred

Ps: https://m.youtube.com/watch?v=Rba9Z0CcWwQ