To je tak trapné

Můj pobyt mimo zdi domova je teď jasně daný a já jsem ráda, že počasí je moudré a mé procházky stíhám mezi deštěm. Včera mě vyvenčila dcera a dnes syn. Rozhodli jsme se, že se půjdeme podívat na chatu. Já tam z jistých důvodů nebyla roky, ale řekla jsem si, že nastal čas se přes jisté věci přenést a opět to tam oprášit. Teď bych tam mohla trávit čas když už je fajn počasí.

Vyšli jsme docela rychlím krokem, byla jsem rozhodnutá tohle tempo vydržet a tělo dostávat pomalu zpět do kondice. Povídali jsme si o všem možném, hlavně o budoucnosti. V jednom místě, ještě mezi domy nás předjelo terénní auto. Nic neobvyklého a mi šli dál až na konec vesnice k zahrádkářské kolonii. V jednom miste je tam takový plácek kde zaparkuje jedno dvě auta.

Prostě nic neobvyklého, normální situace každodenního života. Byli jsme pár kroků od toho auta když se otevřely dveře do silnice. A už vidím mladou dívčinu jen v nátělníku a kalhotkách jak se plazí po svém milém. Ani jsem nedutala a dělala, že nic nevidím a syn taky. Jakmile jsme je přešli začal se syn smát a ta holčina v autě taky.

A už jsem poslouchala : " Co tam jako dělají, jak jsou trapní a proč si neotevřeli dveře z druhé strany atd.
Musela jsem se smát. Syn v pubertě kdy už něco o sexu ví, ale pořád je to takové trdlo. Tak jsem mu říkala, že jednou bude rád až se bude moct muchlovat v autě. Tím jsme to nějak ukončili a už šplhali do kopce k chatě. V půlce jsem myslela, že opět umírám a že nahoru už nevylezu. Ale s pomocí mě tam syn dovlekl a udělali jsme průzkum terénu. Bude to chtít trošku si máknout, ale myslím trávit čas se tam dát bude.

A tak se pomalu vracíme dolů, já se ještě kochám krásným výhledem na okolí a syn už mi hlásí. Vypadá to, že v autě už je dokonáno, už asi budou odjíždět. Na to mi uklouzlo, že moc se teda mladík nepochlapil taková rychlovka. Když jsme vycházeli v brány tak nás opět míjeli. Dívka se dívala do telefonu a dělala, že nás nevidí a my se opět zasmáli. A syn opět začal se svým polemizováním, jak je to trapné. To už jsem nevydržela a povídám mu.

" Jo hochu, někdy je to jediná možnost jak ti dva můžou být spolu. Když je neustále barák plný lidí ještě budeš rád za takové auto. Jen nechápu proč si nevlezli dozadu, přece jen je tam víc místa."
Podíval se na mě a říká, ty máš ale zkušenosti. No i já byla mladá zněla má odpověď.

A už jsme šli tiše domů a mé vzpomínky byly u podobné situace. A že nebyla jen jedna kdy i já měla nechtěné pozorovatele při muchlování v autě. Jednou to byli policisté co se asi na stejném místě chtěli na chvilku zašít. Ještě teď se směji jak mi protějšek říká, nehýbej se, seď ani se nehni. Ale copak to jde když jste plní vzrušení a jeho kopí je zabodnuté uvnitř vás a vy si nemůžete pomoct nepokračovat. A nebo ten traktorista který si neváhal zastavit skoro vedle nás a dívat se jak se muž s hlavou v mém klíně oddává mé svatyni. Život nám přináší spoustu spoustu krásných vzpomínek a nemusí se vždy jen odehrávat v posteli.