Dnes měl jsem hlavu ve Tvém klíně
Ne, vlastně nebylo nic
Po čtyřiceti hodinách beze spánku
Kdy už opravdu nevíš
Co skutečně černá a bílá znamená
Natož abys měla sílu přemítat
Zda náhodou červená se s jinou snoubí
Jak by něco mohlo být
Namazal a namasíroval jsem Tvé unavené tělo
Nádherné a hřející
Napůl spící i zcela spící
S bolestí i láskou ošetřil stigmata osudu
Která nechtíc nosíš
Která na sebe nejraději bych převzal sám
Jen moci
Pak měl jsem hlavu ve Tvém klíně
Nebylo nic a bylo vše
Mé ruce na Tvých bocích dále hladily Tě
Nebudu se ptát
Zda spala jsi, dřímala, či vnímala
Když Tvá ruka mou hledala
Však když našla a sevřela
Svět skutečně měl smysl
Až přišla hodina
Kdy musel jsem odejít
Na čelo jsem Tě políbil
Zlehounka po tváři pohladil
Teď hlavně nevzbudit
Ač nechtěl jsem Tě vůbec opustit
Co nejtišeji dveře jsem za sebou zaklapl
A odešel do uplakané noci
Spinkej