Zelená pohádka

Budu vám vyprávět příběh o Jeníčkovi, který byl nebo stále ještě je takový můj kamarád s výhodami pro oba dva. Oslovil mě kdysi na jedné seznamce a dlouho jsme si jen hezky psali, poznávali se přes písmenka. Jednoho dne došlo na to, že jsem ho konečně pozvala na návštěvu k sobě domů. Byla jsem docela nervózní a taky hodně zvědavá, jestli si i v reálu budeme tak dobře rozumět, jako při psaní. Tak trochu jsem věděla, co mám očekávat, ale stejně člověk před prvním setkáním naživo nikdy neví. Nebyl to na první pohled úplně můj typ, ale čím víc jsem ho poznávala ze zpráviček, které jsme si často vyměňovali, tím víc se mi líbil jako člověk. Prostě takový pohodář, s kterým je i legrace.
Nastala ta očekávaná chvíle, byl tady. Otevřela jsem a pozvala ho dál. Vysoký štíhlý zrzek, úsměv na tváři, veselou náladu. Na sobě kraťasy a tílko, já byla klasicky v šatech, které ráda nosím a samozřejmě naostro, to je moje úchylka. Je to pohodlné a praktické, když člověka nikde nic neškrtí a ještě z jiných důvodů nenosím prádlo, to vám teď ale zatím neprozradím. Vášnivou pusu jsem dostala hned jak jsem za námi zavřela dveře a k tomu mi pošeptal do ouška: „Moc ti to sluší, jsi nádherná a krásně voníš, to se mi líbí!“ Až jsem se začervenala, ale pochopitelně mi to udělalo velkou radost. Chtěla jsem se mu zalíbit už od prvního okamžiku.
„Jaké kafe ti mohu nabídnout?“ ptám se Jeníčka. „Piju obojí, jak turka, tak rozpustné s mlékem. Tak mi uvař stejně jako sobě.“ Odvětil. Nemohla jsem se rozhodnout na jaké mám v tu chvíli chuť, protože mi myšlenky poletovaly úplně někde jinde.... Nakonec jsem uvařila obojí pro oba, protože to rozpustné se dá pít dobře i studené. Posadil se do obýváku a zdvořile se zeptal, jestli nechci s něčím pomoci. Raději jsem ho v kuchyni u sebe nechtěla, přiváděl by mě jistě do rozpaků. Beztak jsem byla už dost rozechvělá z jeho pouhé přítomnosti a z té sladké velké pusiny. „Až to bude hotové, pomůžeš mi to odnést na stůl, jinak klidně seď a vydrž.“ Zavtipkoval, že vydrží hodně J Jsem normálně docela ukecaná ženská a mám ráda dvojsmysly, takže jsem se hned chytla za jeho slovíčko. „Důvěřuj, ale prověřuj! Však uvidíme, kdo vydrží víc!“
Kávu máme na stole, rozhovor v pohodě plyne, máme si toho hodně co říct. Bavíme se o všem možném, žádné téma nám není cizí. Postupně dojde i na řeč o intimnostech, návycích a o sexu. Máme toho hodně společného a rozhodně se nenudíme. Jsem již úplně uvolněná a svá, uklidnilo mě, jak je to s ním příjemné jen tak klábosit, popíjet kafe, zapálit si cigaretu, smát se a těšit se na to, co nastane. Seděli jsme těsně vedle sebe, on měl ruku položenou za mými zády a občas jsme se políbili. Někdy jen tak letmo mezi řečí, pak zase vášnivě, jazýčky propletené navzájem a postupně víc a víc neposedné ruce moje i ty jeho. Zeptal se mě: „Jaký máš názor na hulení trávy?“ Trochu mě tím překvapil a nevěděla jsem co odpovědět. Přiznala jsem, že jsem to dosud nikdy nezkoušela, ačkoliv mi bylo již pár let přes čtyřicet. „Nikdy jsem k tomu zatím neměla příležitost a ani mě to nijak zvlášť nelákalo, měla jsem z toho trochu strach. Nevěděla jsem, jak by to na mě zapůsobilo a vlastně mi to nikdy nikdo z mého okolí ještě nenabídl, sama bych k tomu odvahu nenašla. Ale rozhodně to nijak neodsuzuju“, ubezpečila jsem ho. Byl rád a trochu se mu ulevilo, protože jak se mi posléze svěřil, on hulí celkem pravidelně a má to na něj afrodiziakální účinky. „Chtěla by sis to se mnou zkusit, jestli nevadí, že si dáme jointa tady v bytě?“ „Já nevím, co když mi to nějak nesedne a bude mi zle nebo já nevím co by se mohlo všechno stát!“ „Neboj se, mám času dost a postarám se o tebe dobře, kdyby něco, nemusíš mít obavy, dáš si jenom trochu, když je to pro tebe poprvý.“ Zvědavost byla mocnější a zvítězila nad strachem.
Jeník ubalil brko a ještě jednou se ujistil, že do toho jdu s ním. Měla jsem potřebu mu ještě předtím vysvětlit svoji teorii o mé nadrženosti. Říká se, že ženská když je nadržená, tak je jak stepní koza. Já jsem ve znamení kozoroha, takže taky koza rohatá, tím pádem se u mě ten chtíč zdvojnásobuje. „Abys to pak se mnou ustál, když si dám ještě takové povzbuzovadlo.“ Odpověděl mi, že se mu bude líbit, jak budu nenasytná i nezkrotná a vášnivá a budu ho hodně chtít. Nic nám tedy nebránilo v tom potěšení se spolu zkouřit. Trochu mě to dráždilo ke kašli, jak jsem na to nebyla zvyklá. „Neber si toho tolik najednou, ať se mi neudusíš.“ Po prvních dvou potáhnutích jsem téměř okamžitě pocítila zvláštní rozpoložení. Tušila jsem, že to bude neskutečná jízda.
Dali jsme si pak ještě rychlou společnou sprchu. Ze mě opadly veškeré zábrany i stud. Vrátili jsme se nazí do obýváku, lehli si na gauč a začali se mazlit. Vnímala jsem každý jeho dotyk tak intenzivně, jako nikdy předtím. Dokonce i jeho dech na mé pokožce mě vzrušoval obrovským způsobem. Projížděl mi příjemný mráz celým tělem a nádherně mě rozpalovaly jeho polibky. Vše jsem mu stejnou měrou oplácela a dotýkala se ho po celém těle. Nešlo přehlédnout jeho vzrušení. Šeptal mi krásná slůvka, líbal mě na rty a neustále mě hladil. Byl tolik pozorný, něžný, přítulný a zároveň vášnivý. Byla to přímo pohádka. Nevěděla jsem co chci nejdřív, byla jsem tak rozrajcovaná, že jsem byla ochotna podniknout cokoliv. Připadalo mi, že chci všechno a nejlépe hned. Dal mi ruku do klína a okamžitě zjistil, jak jsem vlhká. „No páni!“ vzdychl překvapeně. „Co teď s tím?“ „Máš nějaký dobrý nápad nebo dokonce neslušný návrh?“ Jen jsem hlesla: „Okamžitě tě chci!“ On chtěl, aby to bylo pro mě příjemné a byl ohleduplný. Potřebovala jsem jednu vášnivou tvrdou rychlovku, jinak jsem měla pocit, že exploduju touhou a rozkoší, která se ve mě rozlévala. Nestydatě jsem se položila na záda a roztáhla nohy. „Vem si mě jak je libo, hlavně rychle, potřebuju to moc!“ Klekl si mezi moje nohy a párkrát mi přejel tím svým naběhlým žaludem od dírky nahoru přes klitoris a zase zpátky. Naprosto úžasný pocit. Dráždilo mě to úplně nebetyčně a nebezpečně. Svíjela jsem se blahem. „Ještě prosím!!“ Tentokrát to zopakoval rychleji několikrát za sebou a já naprosto tekla. Chtěla jsem ho cítit celého uvnitř. Vzepjala jsem se trochu proti němu a napomohla jsem mu vklouznout do mě. Nádhera! „Šukej mě tvrdě a rychle, je to neskutečná nádhera!“ Naklonil se nade mě víc a přirážel co nejvíc mohl. Bylo to ohromě vzrušující mrdání. Za chvíli mi zvedl nohy a zajížděl do mě v jiném úhlu a ještě hlouběji. Dokonalé! Vystřídali jsme pár poloh, na koníčka, zezadu i z boku vleže. Chvilku jsme prcali rychleji, pak jsme zase zvolnili tempo a důkladně jsme si to oba vychutnávali. Pak jsem si lehla znovu na záda, protože to projíždění mojí kundičky a poštěváčku předtím se mi hodně líbilo. S radostí a velkou chutí to Jeníček zopakoval. Cítila jsem každý milimetr jeho těla, kterým se mě dotýkal a zároveň jsem věděla, že brzy dosáhnu orgasmu. Ale nechtěla jsem přerušit ten opojný okamžik. Jak mě mocně dráždil tímhle způsobem, začala jsem stříkat a to ho úplně rozběsnilo. Zajížděl do mě tím svým čůrákem až po koule a ještě mi přitom prsty masíroval poštěváček. Nikdy jsem nic rajcovnějšího nezažila. Teda možná ano, ale v tu chvíli mi to připadalo úplně exkluzivní a nej.... Za chvíli bylo mokro všude nejen ode mě, ale i od jeho mohutného výstřiku. Mazec!
Chvilku jsme si oddechli, napili se a mohli jsme pokračovat. Ještě jsme se nestačili nabažit jeden druhého. Nemůžeme přece opomenout orální sexík, který tolik miluju a věděla jsem, že Jeniček také. Jak dělat, tak dostávat. Obojí je moc příjemné a dokáže to nádherně uspokojit. Moje pusina je neskonale mlsná a prý moc šikovná. Dokážu se v tom vyžívat nekonečně dlouho a s velkou chutí. Olizovat tvrdý penis, sát ho, zasouvat si ho hluboko do krku, plivat na něj, dráždit ho jazykem, pohrávat si s kulkami... střídat tohle všechno, měnit rychlost, občas pohonit rukou a pronést nějaký sprostý výraz pro umocnění atmosféry. Samozřejmě se taky pak nechám opečovávat šikovným jazýčkem a prstíky a vydržím taky dlouho, protože se mi to moc líbí. Po té trávě to vše prožívám jako nejluxusnější záležitost. Pořád jsem hodně citlivá a vzrušená na nejvyšší míru. Je to fakticky zázračný afrodiziakum a určitě to zase někdy vyzkouším. Zahulíme a uvidíme ;-)