Návštěva

Toto bych si měla zapsat velkým písmem, protože slibované návštěvě to trvalo 13 měsíců než přijela. Čekání to bylo dlouhé, ale jak se říká trpělivost růže přináší. A to, že jsem byla měsíc vlastně u něj za humnama tak už neměl jinou možnost. No takže domluva byla rychlá a já toužebně očekávala jeho příjezd.

No a protože jsem chtěla udělat dojem, dokonce jsem vytáhla šaty, které mně dcera donutila sebou vzít. Hezky jsem se vyfešákovala a čekala. Přijel skoro s hodinovým zpožděním, ale když jsem uviděla jeho provinilé oči bylo mu hned odpuštěno.

Pusa a už jsme šli do chladku na kávu. Hezky usazeni v klimatizovane kavárně jsme si povidali. To že mi v nestřeženém okamžiku sežral pěknou porci šlehačky, mu hned tak neodpustím. Sluníčko už pak nebylo tak žhavé a my se vydali na procházku. Musel si prohlídnout tu úžasnou stavbu. Sice tuším kde se pan architekt inspiroval, ale moc nadšení to ve mně nevyvolává. Účel ale plní a my měli zajímavé téma k hovoru. No jo deformace z povolání se u něj nezapře.

Procházení je super věc, ale když si někdo hraje na dámu v šatech a začne foukat vír má s tím pak honičku. Takže jsem uvítala odpočinek na lavičce. Jenže jak jsem zvykla chodit jen v kalhotách, zjistila jsem ze pro mě je i tohle sezení nadlidský výkon. Prostě jak jsem stará, tak jsem blbá a budu muset navštívit kurz kde mě to naučí. Důležité ale bylo, že mužský doprovod se moc dobře bavil a ani se mu domů nechtělo.

První polovinu slibu jsi splnil, teď jsem zvědavá jak dlouho budu čekat na tu druhou. Do roka a do dne, nebo mě překvapíš dřív ?