Je to kruté, ale je to tak. Ach ta zlá kombinační logika. Pokud budu chtít mít sex s kamrdátkou budu muset použít penis. Budu-li chtít použít penis, velmi pravděpodobně budu při komunikaci s kandidátkami na potenciální kamrdátku požádán o zaslání fotky mého penisu. Cizí jsem se rozhodl nepoužít, i když by jich byl zde celkem slušný výběr. Ale pokud to nebude nutné nebudu lhát.
Musím chtě nechtě překročit pomyslnou čáru mezi mým světem textu, vtipu, nevinnosti a světem dlouhých kůlů a testosterosu, který stříká z obrazovky. Bude se fotit. Ihned jsem vyloučil použití mého fotoaparátu na telefonu, nemá makro a zoom. Musel jsem nakonec doslova zneužít náš rodinný kompakt, ale výsledkem jsem byl spíše zklamán. Hlavně kopozice a hra stínů chyběla docela. Moji špatnou náladu z focení, nevylepšila ani manželka, která mi ještě ten večer donesla foťák s dotazem „Ty si fotíš péro?!“ Chtěl jsem odpovědět, že to není moje, ale možná si ho ještě pamatuje a akorát bych se do toho zamotal. Řekl jsem nakonec, že jsem si ho chtěl ještě vyfotit na památku něž uvadne nadobro, prý když si ho jenom sám honím tak mi brzo upadne. Jenom něco mačkala na foťáku, kroutila přitom hlavou a odešla.
Uff… Hned na začátku jsem byl málem takhle hloupě odhalen, to bych byl pěknej vocas. (poznámka: přečíst znovu knihu Mistr klamu). Jestli nechci skončit hned na začátku a najít pro mojeho KTD nějaký ten úsměv, je třeba přísné konspirace.
Další focení se tedy nekonalo, pořízené fotografie budou muset stačit. A použiji je, až v případě krajní nouze nebo nutné obrany. Pokud by na to přeci jen došlo, tak budu nejdříve posílat mou civilní fotku, tam vypadám jako větší kokot.