Nechat se prcat Amatérkou?

Před pár dny jsem tady psal o mém prvním reálném setkání s Amatérkou, která znuděna životem prohlížela galerie pánských přirození na dětském hřišti. No takže to samé místo, ta samá maminka Amatérka – říkejme jí DreamMilfka o dva dny později.

Sedím si na lavičce, čtu si nějaký blog jako vždy, když na hřišti „hlídám“ děti. Jsem ve velmi dobré náladě. V tom mě ale z mého zasnění probudí poplach. Řev, dusot, kašlání, křik. Zvedám hlavu a koukám zda moje děti žijou.
„To je vaše holčička?“ ptá se mě DreamMilfka
„Která?“ odpovídám
„Ta, stou růžovou čepicí!“ zase ona přísně
No nechci polemizovat, řekl bych, že čepička je spíš fialová, ale přikyvuji.
„Víte že jí písek?!“ to už na mě trochu zvedá svůj hlas.
Ano, moje dcera si ráda sedá k menším dětem a dělá, že jí písek, ony to dělají po ní a většinou to dopadá takto. Myslím, že se tím baví. Já sem v mládi dělal horší věci...
„Ale no tak, snad je ho tam dost pro všechny, ne?“ odpovídám velmi klidným hlasem.
„To si děláte ze mě prdel?! Mě se tu mohlo udusit dítě!“ to už na mě jenom řve.
„Co projde pusinkou, projde i zadečkem...“ zase ještě bez emocí odpovídám.
To jí dopálilo ještě víc a křičí na celé hřiště „To nejste otec, do ste asi debil!“
To se mě dotklo, minimálně dcera je celej já.
„Tak podívej ty pinďomilná Amatérko, já se tady od tebe nechám prcat! Máš si hlídat svoje dítě a né tady koukat do mobilu na výstavku famfulínů, když si nenaučila děti, že se písek nejí…“
To už se na nás dívalo celé hřiště, moje dcera se zvedla a tleskala. Je to moje dcera! DreaMilfka zrudla, sebrala svoje dítě a odešla, zůstaly po ní akorát bábovky. Cestou domů se mě dcera ptala „A tati, co to je ta Amatérka?“