Milenka ze smeťáku

Kde jsi?! Kde tě mám? Potřebuji tě. To nejsi ty! Neopouštěj mě! Prosím. Až teď jsem si uvědomil, jak moc si pro mě znamenala. Svět bez tebe si už skoro neumím ani představit. Byla si věrná milenka. Byla si ta nejlepší milenka, jakou sem kdy poznal. Co jsme spolu prožili, to byly vše mé nejtajnější sny. Už nikdy neucítím tvé pevné tělo, už tě nebudu moci nikdy líbat. Byla jsi o hodně mladší než já. A přesto si to byla ty, kdo se mnou byl skoro každou noc. Tiskl jsem se k tobě. Když jsem potřeboval tvoji podporu, vždy si to byla ty, koho jsem měl věrně za zády. I v nemoci si byla se mnou. Tolikrát jsem tě svlékal a oblékal. Nikdy jsi mě neodmítla. Přes den jsem se těšil, až se opět setkáme a bude společně usínat. Teď je vše pryč, vše je ztraceno. Nevím, jestli má žena tušila, jak moc rád utíkám k tobě, byla nám tak blízko. Ale byl to snový svět. Bylo to nádherné a už to nikdy takové nebude. Nechci jinou! Teď jsi daleko a nenávratně pryč. Bojím se zeptat. Těžké je pohlédnout kruté pravdě do očí. Ne, chci znát pravdu!
„Miláčku, neviděla jsi můj polštář?“
„Vyhodila jsem ho, už byl takovej vožvejkanej, koupila jsem ti novej, máš ho v posteli.“
„Ach Neéé…“