Je to měkké, dobře se to mačká

Tak si do své sbírky můžu přidat další trapas. No co, nemám problém o tom psát, to je prostě a jednoduše život.

Pro změnu jsem jel dneska ráno do práce tramvají. Obvykle řídím a proberu se, ale v MHD se můj mozek po ránu nudí a podřimuje.

Tramvaj tak hezky houpá, já sotva držím oči. Nohy zdravé, tak stojím a rukou se přidržuji sedadla.

Řidič prudce brzdí a já instinktivně, stále v polospánku, vystřelím druhou rukou po tyči, která vím, že tam je. Vždyť jsem se tam před zastavením na minulé zastávce chytl.

Cosi držím a mačkám. Muselo uběhnout několik sekund, než mi došlo, že to asi není tyč a já se s trhnutím probral k plné bělosti.

Zvedám hlavu a koukám, co to vlastně držím. Slyším ženský smích. O tyč, kterou jsem chtěl pevně chytnout, je opřená mladá žena. Na sobě top s výrazným výstřihem a rozepnutou bundičkou.

Ruka byla na jejím ňadru a pevně jej mačkala. Klidně jsem ruku sundal, žena se usmívala. Smích pocházel od její kamarádky, která stála naproti ní a upřímně se bavila.

Samozřejmě jsem se začal převelice omlouvat. Bylo mi trapně. Brala to s humorem. Viděla, že podřimuji a "že to nebylo nepříjemné a taky ji to probralo a že děkuje". No musel jsem se zasmát taky. Príma holka.