Farma zvířat

Není to zase tak dávno, co jsem sem přispíval na téma George Orwella. A protože je před volbami, uvědomil jsem si, jak je to naše lidské snažení a hemžení nápadně podobné farmě zvířecí. Prý jsme si před Bohem všichni rovni. Pchá, povídačky vhodné leda tak pro kostelní mši. Holt, někteří jsou si rovnější. Bývaly doby, kdy volení zástupci jedné pravicové strany a středolevé alternativy nahlédli do koryt plných žrádla a neskutečných prebend, o jakých se těm lidským beránkům, ovečkám a jehňatům leda tak zdává... No a milá prasátka kynula a kynula, až odtržena od života přestala vnímat, co se děje na tom našem malém českém dvorku. Jedno prase dokonce okupuje hrad a užívaje si třináctého pramene, slivovice a vepřového, garantuje vývoj nežádoucího...

A protože hrozny hněvu rostly a těžkly i v těch nepříznivých klimatických podmínkách, kde se vzal, tu se vzal pohádkový dědeček z aktivu nespokojených občanů. Je to jako v princezně Arabele, kdokoli na jeho pohádkový zvoneček zacinkal, toho navštívil a podaroval. Sliboval hory a doly na všechny strany, uplácel koblihami... A tak mne napadá, že národ český má svá jedinečná specifika - koho jiného na světě by napadlo udělat tak mlsného kozla zahradníkem...

A tak hledám pro tu současnou zvířecí farmu alternativu. Napadá mne král zvířat ve znaku nebo horda Blanických rytířů...