Nenaplněný prožitek

Tiše leží na posteli a po něžném milování přemýšlí o jejich vztahu a jejich lásce.

Není na světě nic, co bych pro něj neudělala. Miluji ho. Jsem ochotná pro něj trpět jako zvíře. Moc chci, aby byl šťastný. Nic jiného si nepřeji. Tedy vlastně ano, něco bych si přeci jen přála. Ale jestli mu to řeknu, jak bude reagovat? Mohu ho ztratit? Mohu ho odradit? Nezavrhne mě? Nebudu mu připadat odporná nebo zvrhlá. Já bych pro něj udělala cokoliv. Tak ho miluji. Miluje on mě také tak jako já jeho? Říká to. Řekne to vždy, když to řeknu já první. „Miluji tě lásko.“ „Já tebe taky miláčku“ Řekl to někdy první? Určitě to řekl. Nevím kdy, ale řekl to. Miluje mě. Přesto mám strach, že ho mohu lehce ztratit. Bojí se i naznačovat, tak moc ho nechci ztratit. Tak moc se bojím, překročit vlastní stín. Moje touha a sny jsou méně než moje vroucí láska k němu. Budu dál hodná, milá, pozorná, starostlivá žena. Kolikrát už mi to před ním nevyšlo. Tenhle sen, co právě žiju si nenechám vzít jen pro mou touhu a vášeň. Budu to ještě já? Snad ano. Udusím to v sobě. Nechám jeho rozhodnout kudy…

Není na světě milejší a krásnější stvoření, než je ona. Mám ji rád, je mi s ní dobře. Velmi pozorně naslouchá, co říkám. Zná mě lépe než já. Když se držíme za ruce, když se společně smějeme, když se líbáme, když se milujeme, když jsme každý na druhé straně města, stále na ní myslím. Nepoznal jsem mnoho žen, ale tahle má v očích něco nepopsatelného. Vydržel bych se do nich dívat do nekonečna. Někdy jako by ty oči chtěli něco říct, něco křičet z plných plic. Nic ale neříká. Její oči těkají po mé tváři. Vždy přemýšlím, na co asi ty oči myslí, co chce to tiché a klidné tělo. Moje představy jsou plné barev, nespoutané, divoké i kruté. Její oči to říkají také, její ústa ale říkají, že myslí na mě a na moje štěstí. Moje štěstí… K čertu s ním! Jsem tu pro ni, pro její oči. Držíme se za ruce. Říká mi, že mě miluje. Nic nenasvědčuje opaku. Přesto z jejích očí cítím, že se mnou není šťastná. Bojím se, že odejde navždy z mého života, bojím se na cokoliv zeptat. Nechci ji ztratit. Miluji ji, a i to se jí bojím říct. Nevím kam dál...

Tiše leží oba na posteli. Hlavy mají otočené k sobě. Nic neříkají, na nic se neptají. Pro druhého štěstí se dál trápí. Jejich vášně, touhy, prožitky i vztah zůstávají zatím nenaplněné...