Než jsem tě poznala 1

23.9.2017 12:09 · 1 084 zhlédnutí Fotoproradost

Následujících pár dní bude patřit mé milované manželce a jejímu příběhu o tom, jak jsme se poznali.

Ne, nebude řeč o stejnojmenné knížce nebo filmu. Ovšem ono "me before you" tak úžasně sedí na situaci, kdy se vám obrátí život naruby, že jsem po něm musela sáhnout.

Už od puberty jsem byla uzavřená, stydlivá a v oblastech intimních spíš zabržděná.
Svůj první opravdový polibek jsem dostala v šestnácti letech a asi nikdy na něj nezapomenu. Jako, když vám někdo strčí do pusy mokrou žínku a začne s ní plácat ze strany na stranu. Fuj! A tohle má být něco vzrušujícího? Rozešli jsme se asi po dvou týdnech, aniž by došlo k něčemu víc, než návštěvě jeho žínky v mých ústech.
Další nápadník, další žínka, konec. Je snad se mnou něco špatně?

Třetí obdivovatel se mi opravdu líbil, dlouhou dobu jsme se jen bavili, aniž by k něčemu došlo.

Jednou jsme se vydali na romantickou procházku krajinou. Bylo to příjemné. Do chvíle, než jsme se loučili, on přitiskl své rty na mé a vjel dovnitř jazykem.

Do prdele, to už není možný! Asi jsem lesba!

Tak jsem se dokolébala do prázdnin těsně před mými osmnáctinami, kdy spousta spolužaček už přišla o svůj věneček. A mě zatím nikdo nesáhl ani na prsa! Nebyla jsem ošklivá, takže jsem asi divná? Události ze dvou předchozích let ve mně vyvolaly dosud trvající stres z prvního polibku.

Jak to tak bývá, když na něco rezignujete a přestanete se na to soustředit, přijde to. Moje první větší láska tak přišla nečekaně o prázdninách, na táboře před dovršením mé plnoletosti. Znala jsem ho už pár let, ale teď byl jiný. Hubenější, vytáhlejší a nechal si narůst vlasy!

Dřív jsem se mu líbila, ale co bylo před rokem, nemusí být dnes....

Zbytek článku a další na www.diablo14.webnode.cz