Podzim

Je tady opět podzim, já ho osobně nemám ráda. Je ve znamení, kdy končí teplo a já tolik miluji slunce a vodu.

Mé téma je spíš podzim života, kdy lidem táhne na 50 nebo mají i více svíček na dortu.
Dost často dostávám otázku, jaké to je být babičkou a vypadat na 35...mám jasnou odpověď, je to bájo.
Roky však běží a já bych konečně našla někoho, kdo se ozve sám, nejen na můj popud...komu bude dobře v mé přítomnosti...kdo nebude mít dalších 5-6 adeptek a budeme plavat v jeho rybníku lží a neúpřimnosti. Už bych chtěla opět po delší době říct jsem šťastně zadaná ač mám roli babičky. Tento podzim života je mnohem těžší pro zvládnutí emocí než ten, co nám naděluje každým rokem matka příroda.

Co vy, jak zvládáte samotu když Vám není ani 50? Hledáte tady někoho k životu (kamaráda/dku, milence/nku, partnera/rku), nebo jste své hledání rozšířili i na jiné portály...nebo zkoušíte najít protějšek v reálu?

Kdysi mi někdo řekl, že na každého někde čeká ten správný protějšek...ten můj se někde dost fláká :)