pro sluníčkovy

Sedím v lese. Sluchátka v uších , slunce mě hladí teplými paprsky . Mé oči jsou zavřené , ale před nimi mi běží film.
Tiché toony kytary jemně prochází kolem, pofukuje vítr. Když v tom náhle udeří bubny.
A mužský zbor umocňuje hudbu . Struny kytar rozjíždí rytmickou vlnu , a opravdu se cítím jako na lodi , kterou houpají vlny.
Hlas zpěváka lahodí sluchu , když vypráví baladu .
Baladu o tom , jak žili dříve silní vikingové a jak se je snaží jiná víra zmást .
Vidím starce , jenž vyhlíží v dáli procesí . Ve předu procesí jde mnich a nese velký dřevěný kříž . Stařec pláče , protože cítí , že se blíží změna , které nedokáže zabránit .
Změna jenž změní jejich budoucnost .
Náhle hudba mění styl. Tklivá soolová kytara chrlí nádherné toony, při niž mrazí v zádech a postaví se chlupy .
Člověk úplně cítí bolest národa přes tklivé toony .
Nakonec jen tiše dokončuje španělka , a utichá ve větru . Je to jako vítr jenž odvál minulost .
Miluji tuto hudbu , jenž dýchá , žije mění se a má příběh .
A nestydím se za to , když slyším po 50 té stejnou písenˇa roním slzy.
Ano jsem tvrdý rocker , ale se srdcem.

https://youtu.be/S_w72-AsoGQ

ps. Vím že mi rozumíš )))--- BATHORY