Vodzadu je to nejlepší!!!

"Jak bys Šahrijáru volil ty?" zoptala se Šeherezáda, zatimco si pozorně čtla včerejší Dnes. "Jak prvně, vodzadu!" prohlásil pevnym panovnickym hlasem Šahriár a jak tak stál, tak přitáhl Šeherezádu k trunu, aby ju přehnul přes levou područku. Šehina uš byla zvyklá, že ju panovník chápe pověčinou jednostraně a tak se nechala přes tu područku vohnout do hlubokyho předklonu. Dnes ale nepouštěla a pořád do něho čučela. Šahriár si vychutnával tu chvilu, kdy zasunul prsty za gumu jejich stříbřitejch harémek a stahnul je aji s tangáčema. Vodměnou mu byl pohled na nádhernou, heboučkou a pevnou prdel, naspod ukončenou hedvábně ružovou štěrbinkou. A zatímco pomalounku rozepl zip na svejch zlatejch panovnickejch džínách a nechal je i slipy sklouznout dolu ke svejm brokátovejm trepkám, vozdobenejm na špičkách červenejma bambulkama, Šeherezáda votočila list a von zanořil špičku ukazováku do štěrbinky a jemně ji pěkně vodspoda celou projel, aby skončil na temný hvězdičce análku, kerá se při dotyku smrštila. Šahriár měl rád to něžný zachvění, kerym mu Šehina naznačovala, že je připravena ho přijmout. Eště jednou vše zvopakoval, tentokrát o poznání hloubějc a s nasliněným prstem. Páč se ale jako panovnik nemohl klanět, tak hned přistoupil, aby přistoupil k zásunu. Nespěchal, štěrbinka už tak byla dost vlhká a tak jenom lehoučce zanořil špičku žaludu mezi temnější pysky.
"Co třeba topka?" nemínila ukončit politickou debatu, i když už její pysky pomalounku voblizovaly celej žalud.
"No voni sic neuhnou, jak teď já... je tam i modrá krev, ale ten Rambousek uš mě sere děsně dlouho!" a aby to potvrdil tak se zapíchl až na doraz. "Ten mět naše ropný vrty, tak je vycucá do dalších voleb do mrtě a pak by uš jenom krčil ramenama aji s Čtvrtničkem, za souhlasnýho dřímání přísedícího!" a dodal několik pořádnejch panovnickejch přírazů.
"Snad ODS?" Šahriár zvolnil ale nepřestal: "Ochrana Datlovejch Sadů? Fialka prej je slušnej člověk, copak ale dělá ve straně s takovou minulosťou, ty uš si nadatlovali!", podivil se a znova naplno přirazil. Šeherezáda se na to musela vo něco vic rozkročit, aby neztratila balanc. Nit ale neztratila a tak poračovala:
"A co rudý? "Šahriár ju parkrát protáhnul, jen tak aby řeč nestála a zamyšleně dodal: "Mysiš socany s komoušema? Ty mně serou taky! Založili spolu českoiránskou vobchodní komoru a chcou se nám nasrat do vokolních království a tam znárodňovat a znárodňovat a vobkecávat a vobkecávat a to vyjde nastejno, jak ten Rambousek!" A aby bylo vidět, že je dovopravdy nasranej, tak uchopil Šeherezádu z vobouch stran pasu, vždycky mezi palec a ukazováček svejch pěstěnejch panovnickejch ruk a přinutil ju k pravidelnejm pohybům, hezky dopředu a dozadu. Pohyby uvolnily uzel na vyšivanym bolerku a vobě kozeny zaplavily sedák na trunu a vovládly ho.
"Co Vokamura?" zoptala se Šehina, zatimco po vočku studovala, co dělají její bradavky na truně. Šahriár vodpověděl pěkně zvostra: "Jednak nevim, co je to ta přímá demokracie, ale stejně si myslim, že by se hodil spiše za šoguna, ale ve sněmovně aspoň budou mět veselo!" A protože se Šahriár rozhodl, že už se nažduchal dost, tak v hlubokym přírazu stuhnul a nechal svý panovnický semeno, aby rázně zapnilo Šeherázádě prostředek, až se zakuckala, když si spoměla, jaký to je při orálu. A ticho, jak tak stály stuhly při sobě přerušila Šehina: "Vodzadu je to fajn, aspoň se nemusím bát, že mě střikneš do voka..."
Poslední slovo měl ale Šahriár: "Nejlepší je stejně přimá monarchie. Kemu patří léno, ten dá temu království svý méno...", procitěně pronesl a protože už pomalounku začal uvadat, tak vytáhnul.