Než jsem tě poznala 6

Mé sebevědomí bylo vždy pod bodem mrazu. Nehrozilo, že bych vůbec první oslovila muže, natož se na něj vrhla a znásilnila ho. Štval mě! Štval mě tím, co dělal mému tělu, jak mě připravoval o poslední kapičku rozumu a sám byl přitom naprosto při smyslech!

Zastavil auto na našem místě. Tříštění vodopádu o kameny dnes bylo hlasitější, zuřivější a naléhavější. Jako volání mého těla. Přišla jedna z letních bouřek a nebe zaplavovala salva blesků stíhaná děsivým hřměním. Bouřky mě vždycky k smrti děsily i v úkrytu postele, natož venku v autě.

Strach a vzrušení ve mně míchaly jedinečný koktejl. Tričko a podprsenku jsem měla pohozené někde v autě. Kalhoty stažené pod zadeček, aby se kdykoli bude chtít, mohl dostat do mých kalhotek, které opět zažívaly povodně.

Zhruba po dvou hodinách mi došlo, že se zase nechystá to udělat. Měla jsem chuť řvát zoufalstvím, brečet, kopat kolem sebe a jednu mu ubalit. Bomba tikala a jestli okamžitě nepřestřihne kabel, vybuchne. Vybuchne a já s ní.

Nepoznávala jsem tu holku, kterou jsem znala 24 let, když mezi polibky zoufale vydechla: „Chci tě!“

Nic. Vážně to neslyšel?

„Chci tě!“ hlesla jsem hlasitěji.

Nic. Slyší mě, ale ignoruje! Tak takhle ne! Já se překonala a poprvé v životě řekla nahlas nějakému muži taková slova a on je bude ignorovat?

Vzala jsem jeho hlavu do dlaní a pohlédla mu do očí.

„Sakra chci tě a už to nevydržím!“

Konečně dopadla slova na úrodnou půdu. Svléknul sebe i mě a vstoupil do mě.

Svět se přestal otáčet a čas se na chvíli zastavil. Na ten tolik očekávaný moment.

Zbytek článku a ostatní díly na www.diablo14.webnode.cz
Delší články mi tu nejsou schváleny.